ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

OBSAH

1

PRÁCE VE SKUPINÁCH

„obrázky“

15 minut

BRAINSTORMING

Účastníci dostanou část obrázku z přílohy č. 1 – obrázek č. 1 Jejich úkolem je daný obrázek popsat – nejen co vidí, ale také emoce a to, jak na ně obrázek celkově působí. 

Následně dostanou další část obrázku – obrázek č. 2, který stejně jako předchozí popíšou.

2

SKUPINOVÁ

„diskuse nad obrázky“

20 minut

DISKUSE

Nyní vedoucí předloží celý obrázek (složený z předložených částí). Obrázek se dal ukázat v negativním/pozitivním světě.

Vedoucí vede následnou diskuzi. Pokládá účastníkům otázky:

Kde se s takovým jevem můžeme setkat?

Kdo ovlivňuje to, jaký obraz se veřejnosti podá?

Zároveň vedoucí s účastníky diskutuje o rozdílech mezi jednotlivými typy médií:

• veřejnoprávní
• soukromé
• státní

Vedoucí může dále s účastníky diskutovat, zda si oni sami někdy všimli rozdílu v informování o téže události mezi veřejnoprávním a soukromým médiem. 

3

PRÁCE VE SKUPINÁCH 

„reportáže“

15 minut

DIDAKTICKÁ HRA

Následně se účastníci rozdělí do skupin, ve kterých budou mít za úkol zahrát si na reportéry, přičemž každá skupina bude z jiné televizní stanice a pro jiný pořad. 

Vedoucí zadá jedno konkrétní téma či událost a jednotlivým skupinám přidělí (nebo si je sami vylosují) typ stanice a pořadu, pro nějž mají připravit krátký reportážní vstup o daném tématu či události. Skupinky navzájem nevědí, kdo má jaké zadání.

Možné televizní stanice:

• veřejnoprávní,
• státní,
• soukromé.

Typ pořadu:

• zpravodajský pořad - pouze faktické informování o tom, kdo co kde kdy a proč udělal/ co se kde kdy a proč stalo,
• publicistický pořad - je v něm znát subjektivní, osobní přístup autora, kromě základních informací obsahuje i autorovy názory a postoje k danému tématu, jeho dojmy a hodnocení situace.

Možné kombinace zadání pro skupiny tedy jsou např. veřejnoprávní-zpravodajství, veřejnoprávní-publicistika, soukromé-zpravodajství atd.

4

SKUPINOVÁ

„scénky“

40 minut

VÝUKA DRAMATEM

Každá skupina předvede zpracování tématu, ostatní navrhují, do jakého typu média a pořadu by zpracování zařadili, a reflektují své zážitky a zjištění.

V reflexi účastníci diskutují:

• Bylo lehké/těžké poznat, o jaký typ televize a pořadu se jednalo?
• Jak hodně a v čem se od sebe různá zpracování lišila?
• Co můžeme dělat pro to, abychom sami nebyli manipulováni médii? 

ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

METODICKÉ POZNÁMKY

1

PRÁCE VE SKUPINÁCH

„obrázky“

15 minut

BRAINSTORMING

Obrázek nemusí být vytištěný, může se promítnout na obrazovku. 

Popisovat obrázek může každý sám písemně, případně ve dvojicích/skupině, nebo formou brainstormingu, kdy bude obrázek popisovat celá skupina dohromady.

2

SKUPINOVÁ

„diskuse nad obrázky“

20 minut

DISKUSE

Můžou být ukázány i další obrázky č. 3, 4 + další.

Závěr z diskuse “kde se s takovým jevem můžeme setkat”. 

Účastníci by měli dojít k tomu, že se s tímto jevem setkáváme v médiích, na internetu, ..., a že tím vlastně dochází k manipulaci s veřejností – je jí předkládán takový obraz, jaký dané médium chce.

Závěr z diskuse “kdo ovlivňuje jaký obraz se veřejnosti podá”. 

Účastníci by měli dojít k tomu, že vliv má především to, o jaký typ média se jedná, kdo provoz média financuje, jaké jsou jeho zájmy a na koho dané médium cílí. 

Rozdíly mezi jednotlivými typy médií:

• veřejnoprávní 
• médium veřejné služby, cílem je poskytovat veřejnosti službu, 
• financováno převážně z koncesionářských poplatků; 
• nezávislé na politické moci; 
• objektivně a nestranně informuje o veřejném dění,
• státní 
• cílem je propagovat politiku vlády, která je u moci, a hanobit opozici;
• financováno výhradně ze státního rozpočtu; 
• závislé na politické moci; 
• prezentuje jednostranný pohled státu na veřejné dění, stát určuje, o čem bude médium informovat; 
• je typické pro totalitní režimy,
• soukromé 
• médium komerční, cílem je generovat zisk, 
• financováno především z prodeje reklamního prostoru,
• obsahem a stylem informování o dění se snaží cílit na co nejvíce diváků, pak totiž může nabídnout inzerentům velký dosah a s tím i dražší reklamní prostor; 
• obsah bývá nenáročný, povrchnější, má hlavně zaujmout a pobavit;
• mohou ale sledovat i jiné zájmy - ovlivnit názory lidí a získat nebo posílit politickou moc; 
• některá cílí na úzkou, konkrétní skupinu lidí z jednoho názorového spektra (např. na liberálně či konzervativně smýšlející příjemce sdělení).  

3

PRÁCE VE SKUPINÁCH 

„reportáže“

15 minut

DIDAKTICKÁ HRA

Vedoucí se může při přípravě tématu či události pro účastníky, inspirovat články v novinách, internetových denících, ve vysílání televizních a rozhlasových stanic. 

Kombinace televizní stanice a typu pořadu může mít vedoucí napsané na lístcích, které si skupiny vylosují tak, aby ostatní nevěděli, jaké zadání mají. Nebo může vedoucí dané kombinace skupinám přidělit. Každá skupina se má pokusit co nejvíce přiblížit, jakou formu (styl vystupování, volba slov a informační obsah reportážního vstupu) by asi daná televizní stanice volila.

Reportážním vstupem se rozumí tzv. zpravodajský vstup do vysílání v přímém přenosu, kdy reportér hovoří do studia o dané události z terénu (místa dění). Reportér si do vstupu může přizvat hosta na rozhovor, vstup může doplnit i předem natočenými záběry (reportér je uvozuje např. slovy “A nyní se podívejte, jak to na místě vypadalo při našem příjezdu.” - “Jak to na místě vypadalo, se můžete podívat sami na záběrech, které jsme pořídili při příjezdu.”). 

Pozn. Natočené záběry v reportážním vstupu mohou účastníci ztvárnit formou krátkých scének, do nichž se zapojí i ostatní členové dané skupiny .  

4

SKUPINOVÁ

„scénky“

40 minut

VÝUKA DRAMATEM

Po každém předvedeném reportážním vstupu nejprve ostatní odhadují typ televize a pořadu, až poté daná skupina prozradí, jaké měla zadání. Na jednotlivých reportážích si účastníci mohou uvědomit, jak různě lze informovat o stejné události. 

Reflexe by měla vést k tomu, že je dobré si ověřovat informace z více na sobě nezávislých zdrojů (pozor na odlišná média se stejným vlastníkem), kriticky přemýšlet nad informacemi z médií, zjišťovat si a mít na paměti, o jaký typ pořadu a média se jedná, kdo je jeho vlastníkem, kdo ho financuje a jaké zájmy provozováním tohoto média může mít. 

Pokud se chcete tématu více věnovat a vrátit se k němu i v budoucnosti je možné využít další rozšiřující materiály.

Manipulátoři – na faktech záleží [online]. Manipulátoři [cit. 22. 1. 2019]. Dostupné z: https://manipulatori.cz/obama-at-se-lide-vzdaji-svych-prav-ve-prospech-statu/

Úhel pohledu [online]. E-bezpečí.cz [cit. 22. 1. 2019]. Dostupné z: https://www.e-bezpeci.cz/index.php/trocha-teorie/manipulace-s-fotografiemi-uhel-pohledu