Pomůcky a materiál

• papíry A3 pro každého účastníka
• papíry libovolné velikosti pro každého účastníka
• výtvarné potřeby

Obsah programu

První část (cca 30 minut)

Účastníci dostanou za úkol rozmístit se po vybraném prostoru, rozhlédnout se kolem sebe – pomalu se otočit jako maják o 360° a zastavit se pohledem na výhledu, který je zaujal. Každý z nich se pohodlně usadí na místo s vybraným výhledem. Jejich úkolem je za vyhrazený čas zachytit na papír formátu A3 svůj pohled. Mohou využít libovolnou výtvarnou techniku. Vysvětlete účastníkům, že se rozhodně nejedná o výtvarnou soutěž a jejich výtvory nebude nikdo hodnotit. Je dobré účastníky upozornit zhruba 10 minut před koncem na blížící se závěr kreslení, aby věděli, kolik času jim zbývá, a mohli si rozvrhnout práci. Jinak je během práce zbytečně nerušte, neměli by komunikovat ani mezi sebou.

Druhá část (cca 15 minut) 

Po 30 minutách svolejte účastníky a sdělte jim další zadání. Nyní mají za úkol během 10 až 15 minut zachytit na nový papír (libovolného formátu a druhu), co se jim honí hlavou, co cítí, když sedí na vybraném místě. Myšlenky a pocity je nyní možno zpodobnit jakkoli – mohou psát (například technikou volného psaní), malovat, modelovat... 

Reflexe

Cílem reflexe je uvědomění si toho, že každý z nás krajinu vnímá jinak a že na každého krajina jinak působí. Pokud máte větší počet účastníků, je dobré je pro reflexi rozdělit do menších skupinek (například po 5 až 6 lidech), aby měl každý dostatek prostoru se vyjádřit. S každou skupinkou by měl být jeden organizátor, který reflexi povede. 

Nejprve se zaměřte na první výtvory a ptejte se účastníků: Co jste kdo nakreslil a proč? Co vás vedlo k výběru, který jste udělali? Jakou jste zvolili techniku? Souvisí nějak s vaším prožitkem? 

Poté se přesuňte k druhému zadání a požádejte účastníky, aby okomentovali to, co vytvořili. Jaké pocity v nich krajina vyvolala? Účastníci se mohou sdružit do menších skupinek podle pocitů a zkoumat, proč mají tyto pocity. Následovně můžete opět ve větší skupině sdílet, jaké pocity mají ostatní a co ostatní na jejich pohledu zaujalo. 

Metodické poznámky

• Než účastníci začnou kreslit, může jim pomoci na chvíli se zastavit, jenom se dívat, zhluboka dýchat a vnímat, jak na ně krajina působí. Není třeba se hned zaleknout kreslení, pro začátek si mohou rysy krajiny obkreslit jen tužkou ve vzduchu. 
• Prožitek z celého programu bude samozřejmě silnější, pokud zvolíte nějaké kontroverzní místo, které samo o sobě vyvolává emoce (například výhled na těžební jámu, na skládku v krajině, či naopak do horského údolí...) 
• Na aktivitu můžete navázat dalším programem, který se bude hlouběji věnovat problémům krajiny, ve které aktivita probíhala.

Zdroje

Časopis Roverský kmen 4/2016.
Autorka článku: Anna Hubáčková