ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

OBSAH

1

frontální

(5 minut) 

vysvětlování

Vedoucí motivuje účastníky:

„Představte si, že byste měli napsat scénář k dobovému filmu, který se odehrává v době dětství vašich rodičů. Znáte rok, kdy se vaše rodiče narodili, a tedy si i dokážete odvodit časové období jejich dětství (do 15 let věku). Ale co dál? Každý takový scénář musí být pro divákovo dobré pochopení správně zasazený do kontextu, dobových reálií. Osudy hlavních postav příběhu jsou navíc často ovlivněny dobovými událostmi. Dokázali byste tu dobu popsat? Dobu, do níž se narodili vaši rodiče? Co se v té době událo a jaký to mělo vliv na životní příběhy lidí, tedy i vašich rodičů, a následně tak i na vaše životy? Vážení scénáristé, pusťte se do toho!“

Vedoucí vysvětlí účastníkům, že jejich prvním úkolem bude ve skupinkách zjistit, co všechno se událo v době, do které se narodili jejich rodiče. 

Aby se mohli rozdělit do pracovních skupin, které budou daná období zkoumat, potřebují nejprve zjistit, kdy se narodili rodiče ostatních účastníků.

2

skupinová

(5 minut)

hra

Vedoucí rozdá účastníkům papíry a fixy a požádá je, aby si mlčky vybrali jednoho z rodičů a na papír napsali rok narození této osoby. Následně mají účastníci za úkol se seřadit bez mluvení, jen s papírem v ruce do řady vedle sebe od nejstaršího po nejmladší rok narození. 

Poté si účastníci řadu prohlédnou, kdo kde stojí, a vedoucí účastníky rozdělí do skupin po zhruba 6-8 členech tak, aby jejich hlavní postavy byly věkově k sobě co nejblíže.

3

týmová

(20 minut) 

brainstorming a diskuzní

Vedoucí se nejprve účastníků zeptá, zda je napadají nějaké události z doby, kdy jejich rodiče (pozn. rodiče vybraní v předchozí aktivitě) vyrůstali, které mohly nějak ovlivnit životní příběhy lidí. Nápady si jednotlivé skupiny mohou zapisovat na papír.

Následně mají skupiny za úkol pročíst si všechny v prostoru rozmístěné listky (viz příloha č.1) a vybrat z nich ty, o nichž si myslí, že se staly v dané době. Vybraný lístek si z prostoru vezmou k sobě. 

Každá skupina dostane také listy z přílohy č. 2 s časovou osou, na které si může jednotlivé lístky s událostmi pro lepší orientaci umístit/zapsat. 

4

skupinová

(10 minut) 

diskuzní

Jednotlivé skupiny představí ostatním, které události vybraly a ke kterému období. Po každém představení mohou ostatní účastníci dané skupině poradit, pokud se zařazením události do daného období nesouhlasí. 

5

týmová

(5 minut)

diskuzní

Vedoucí účastníky poprosí o kontrolu správnosti výběru událostí. Na zadní straně lístků jsou části 4 obrázků, které když sestaví jako puzzle, zjistí, jaké události se staly v jednotlivých desetiletích (60., 70., 80. a 90. léta). Pokud jim nějaký lístek do jejich puzzle chybí, mohou si pro něj dojít do prostoru.

6

týmová

(20 minut)

diskuzní / práce s textem

Účastníci mají za úkol ve skupinách vytvořit základ scénáře filmu:

1. Na základě kartiček si připravit stručnou charakteristiku období, do nějž se narodila jejich hlavní postava a v němž prožívala dětství, 
2. vybrat z kartiček v daném období alespoň jednu zahraniční a jednu československou/českou událost, která podle nich mohla ovlivnit životní příběh jejich postavy, 
3. připravit si na papír stručné představení těchto událostí – kdo, kde co a jak udělal/co se stalo + důsledky této události,
4. vymyslet, jak tyto události mohly konkrétně ovlivnit život hlavní postavy, 
5. nastínit, co by se s životním osudem postavy stalo, kdyby ho dané události neovlivnily.

7

skupinová

(25 minut)

diskuzní

Každá skupina představí základ pro scénáře, tedy charakteristiku období a vybrané události a nastíní, jak dané události mohly ovlivnit život hlavní postavy příběhy a jak by se její život mohl vyvíjet, kdyby k dané události nedošlo.

Závěrečná reflexe: 

K čemu je nám dobrá znalost událostí, které se staly v nedávné minulosti? 

Proč je dobré vědět, do jaké doby se naši rodiče narodili?

Bylo mezi událostmi něco, co podle vás mohlo přímo ovlivnit i život vašich rodičů? Která událost a jak?

Ovlivnila daná událost i vaše životy? Jakým způsobem?

8 – doplňující část

Účastníci se mohou následně doma zeptat svých rodičů či osob blízkých, které události z dětství považují oni za ty, které jim ovlivnily život. Své zjištění pak mohou představit ostatním na dalším setkání.  

ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

METODICKÉ POZNÁMKY

1

frontální

(5 minut) 

vysvětlování

2

skupinová

(5 minut)

hra

Pokud je mezi účastníky někdo, kdo rodiče nemá nebo nezná rok jejich narození, může si vybrat jako hlavní postavu osobu blízkou nebo si postavu či rok narození vymyslet.

Řadu, na níž se účastníci mají seřadit, je možné vyznačit na zemi papírovou lepicí páskou.

Pracovní skupiny by měly mít 6-8 členů, aby se při diskuzi mohli vzájemně doplňovat, co se týká historických a společenských znalostí.  

Při skládání pracovních skupin je vhodné brát v potaz i věk, aktivitu a dějepisné znalosti jednotlivých účastníků tak, aby byly skupiny znalostně/věkově/aktivně vyrovnané. Dle těchto kritérií lze složení skupin upravit.

3

týmová

(15 minut) 

brainstorming a diskuzní

Vedoucí předem rozmístí do prostoru rozstříhané lístky s událostmi z přílohy. Listy je nutné vytisknout oboustranně tak, aby na jedné straně byly názvy událostí, na druhé příslušný obrázek. 

Je nutné počítat s tím, že pro každou skupinu je potřeba všech 60 lístků, tedy 4 rozstříhané listy. Lístky mohou být rozložené na zemi nebo na lavicích/stolech po obvodu místnosti tak, aby účastníci mohli při hledání lístků volně procházet. Lístky se stejnými událostmi je vhodné umístit na jednu hromádku – celkově tedy bude v prostoru rozmístěno 60 hromádek. 

Pokud rozmístění v prostoru není možné, každá skupina rovnou obdrží balíček rozstříhaných a promíchaných lístků.

V této části není vhodné používat mobilní telefony či počítače k ověřování let, kdy se události odehrály.

Příloha č.2 slouží skupině pro lepší orientaci v časových obdobích, mohou na ni události zapisovat nebo přikládat. 

4

skupinová

(15 minut) 

diskuzní

Diskuzi mezi účastníky je vhodné řídit  nebo např. nechat hovořit pouze „mluvčího“ dané skupiny, aby nedošlo k prodlužování diskuze.

5

týmová

(5 minut)

diskuzní

Vedoucí účastníky upozorní, že puzzle jsou tvořena dle desetiletí (60., 70., 80., 90. léta), v nichž se události odehrály. Pokud tedy účastníci hledají události ze dvou desetiletí, budou sestavovat dvě různá puzzle.

6

týmová

(20 minut)

diskuzní

Účastníci mohou pro dohledávání konkrétních informací o daných událostech použít internet, učebnice dějepisu, encyklopedie apod. 

Internetové stránky s přehlednými informacemi o událostech 20. století např. 

http://www.moderni-dejiny.cz/

https://www.dejepis.com/kapitola/06-moderni-spolecnost/

Dle počtu účastníků a skupin je možné neomezovat počet vybraných událostí, které mohou představit. 

Je také možné zadat účastníkům vyhledání informací za domácí úkol s tím, že události a jejich dopad na život hlavní postavy představí na dalším setkání. V tomto případě je vhodné doplnit aktivitu i o doplňující část – zeptat se doma rodičů/osob blízkých na jejich názor, tedy jaké události z dětství považují oni za ty, které ovlivnily jejich život.

7

skupinová

(25 minut)

diskuzní

Podklady k reflexi:

K čemu je nám dobrá znalost událostí, které se staly v nedávné minulosti? 

Znalost moderní historie umožňuje člověku pochopit, proč se dějí některé věci v současnosti. Události, které se odehrávají teď, totiž bývají často důsledkem toho, co se stalo v minulosti. Znalost moderní historie zároveň umožňuje člověku poučit se z minulých chyb a rozhodovat se a dělat věci lépe, nebo se naopak inspirovat tím, co se v minulosti podařilo, osvědčilo.  

Proč je dobré vědět, do jaké doby se naši rodiče narodili?

Znalost doby, do níž se rodiče narodili, umožňuje člověku pochopit, proč se jejich životní příběh odehrával právě tím směrem, co všechno mohlo mít na něj vliv. Zároveň umožňuje člověku lépe pochopit jejich názory a postoje, které si vytvořili právě na základě svých zkušeností z doby minulé.