ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

OBSAH

1

frontální

(15 minut)

vysvětlování

Vedoucí motivuje účastníky:

„Představte si, že jste členy posádky jedné zámořské lodi. Na palubě máte společně strávit několik měsíců. Posádku lodi tvoří dvě skupiny – jedna jsou profesionální námořní důstojníci a druhá skupina námořníků, kteří jsou najati na plavbu s tím, že se od nich očekává disciplína a bezchybné plnění úkolů. Společným cílem profesionálních důstojníků je bezpečně a rychle dopravit náklad do přístavu. Najatí námořníci zase tvoří skvělý sehraný tým, který ale samozřejmě chce zároveň pro sebe získat co nejlepší podmínky. Situace na lodi je následující – dobří námořníci se hledají těžko, jsou nezbytní pro bezproblémové doručení nákladu. Ovšem mezi důstojníky a námořníky panuje velký odstup. Důstojníci mají na lodi svůj klub, kam námořníci nemají přístup. Klub důstojníků je také jediné místo na palubě, kde je připojení wi-fi k internetu.“ (Pozn. změňte činnost dle nastavení skupiny účastníků – např. kde mohou hrát míčové hry, hrát na hudební nástroje, hrát společenské deskové hry, pít bublinkové nápoje či kávu, jíst sladkosti apod.).

Vedoucí následně rozdělí skupinu na dvě, přičemž důstojníků nemůže být více než členů posádky, a pokračuje v instrukcích.

Dále skupině důstojníků předáme jejich zadání a skupině námořníků také jejich zadání – příloha č. 4. Navzájem skupiny své rozdílné zadání neznají.  

Instrukce jenom pro důstojníky:

„Vypluli jste. Úkolem důstojníků je udržet posádku „na uzdě“ a v co nejvyšší výkonnosti. Zejména na začátku musíte ukázat, že situaci máte pevně v rukou, aby nakonec posádka nevelela vám. Buďte připraveni, že to na vás budou různě zkoušet a pokud jim něco jednou povolíte, budou se snažit prosadit další výhody. Připravte si první motivační projev pro posádku, ve kterém jasně nastavíte pravidla spolupráce. Na přípravu máte 10 minut. Pak si zavoláte posádku.“

Instrukce jenom pro námořníky:

„Vypluli jste. Ještě než si vás důstojníci zavolají na palubu, aby vám sdělili nějaká pravidla a všelijaké řeči, které se vedou na počátku plavby, poraďte se, jak si prosadíte rozšíření wi-fi připojení (pozn. či jinou činnost viz výše) na palubě a v kajutách nebo volný přístup do klubu. Po projevu důstojníků je k tomu ideální příležitost, protože nevíte, kdy budete zase takto všichni pohromadě. Vaším úkolem je vyjednat si co nejlepší podmínky pro celou plavbu. Co se vám nyní podaří prosadit, ovlivní celou plavbu, další příležitost pro jednání již mít nebudete. Na přípravu argumentů máte 10 minut.“

2

skupinová

(20 minut)

inscenační

Důstojníci předvedou motivační projev a námořníci s nimi diskutují o podmínkách společného fungování na lodi. Po 20 minutách vedoucí aktivitu ukončí (nebo protáhne čas - záleží na situaci).

3

skupinová

(30 minut)

diskusní

Vedoucí předem rozmístí na stoly nebo na zem lístečky s názvy pocitů (příloha č. 2) a potřeb (příloha č. 3). 

Každý z účastníků si vybere z lístečků, jaký pocit teď z jednání, z jeho průběhu či závěru mají a také jakou potřebu se jim podařilo a jakou nepodařilo naplnit.

Nejdříve sdílí své vybrané pocity a potřeby jedna skupina, pak teprve druhá skupina.

Následuje reflexe:

Proč máte takový pocit? 

Souvisí váš pocit s vybranou potřebou? Jak?

Proč se od sebe vybrané pocity jedné a druhé skupiny liší?

Kdo z Vás se zkusil zamyslet nad potřebou a pocitem protistrany?

Jak jste to při konfrontaci využili?

Dále vedoucí instruuje účastníky, aby na základě toho, co prožili, zkusili vytvořit zásady dobrého konfliktu (pro vedoucího slouží jako podklad příloha č. 1): 

Na flipchartu mohou být obrázky jako nápověda:

1) kamera

2) smajlíci

3) please

4) panáček s prstem na sebe

V čem je konflikt dobrý?

V čem je konflikt špatný?

Vzpomeňte si na situaci z vašich životů. Připomíná vám to něco? Kdy přicházíte s jinou potřebou než někdo druhý a dojde ke střetu?

Odpovědi vedoucí zaznamenává na flipchart.

4

práce ve dvojicích / skupinová

(20 minut)

práce s textem / situační

Účastníci si přečtou dvě možná řešení konfliktu s pozdním příchodem a na základě zásad dobrého konfliktu se pokusí zformulovat, jak by řešili svůj reálný konflikt příště tak, aby to byl dobrý konflikt, popř. jak by mu mohli předejít. Dobrovolníci mohou sdílet se skupinou.

příloha č. 1 

5

skupinová

(5 minut)

diskuze

Závěrečná reflexe celého programu – účastníci napíší na pos-tit odpověď na otázku: Co od teď budu dělat při konfliktu jinak?

ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

METODICKÉ POZNÁMKY

1

vysvětlování

(15 minut)

frontální

2

inscenační

(20 minut)

skupinová

3

diskusní

(30 minut)

skupinová

V rámci reflexe lze použít demonstraci: Důstojníci, zujte si jednu botu a dejte ji na toto místo, posádko, zujte si také své boty a dejte ji na toto místo. Důstojníci, vyberte si teď každý z vás jakoukoliv botu někoho z posádky a obujte si ji.

Posádko, vyberte si teď každý z vás jakoukoliv botu někoho z důstojníků a obujte si ji. 

Co cítíte? Jak vám v té botě je? Jak je Vám pohodlná? Na jedné noze máte svou botu, kterou znáte, víte, jak je rozšlapaná, jak je velká atd., na druhé noze botu cizí, kterou zas tak neznáte, vidíte její barvu, odhadujete její velikost, značku, atd.

Závěr demonstrace s botami: 

V konfliktních situacích si musíme být vědomi nejen svých pocitů, ale i pocitů druhé osoby, měli bychom si „obouvat boty toho druhého“ a snažit se pochopit, co cítí.

Je možné, že mladší účastníci nebudou zcela rozumět tomu, co jsou (ne)naplněné potřeby a bude třeba, aby to organizátor dovysvětlil. 

Stejně tak bude možná potřeba pomoci s pochopením významu některých pocitů na papírcích. 

Papírky s pocity a potřebami slouží k inspiraci a rozvoji „emoční slovní zásoby“, která přispívá k efektivní komunikaci (seznam potřeb a negativních pocitů je možné zkrátit vzhledem k vyspělosti účastníků). Můžeme účastníky motivovat, aby při popisu svých emocí byli co nejkonkrétnější (tedy ne „cítil jsem se špatně“) a aby zkusili nalézt příčinu negativních pocitů v konkrétních nenaplněných potřebách. Může jim to pomoci v porozumění sobě samotnému i k lepšímu vyjádření směrem k druhé osobě.

Snaha porozumět emocím a potřebám toho druhého zase rozvíjí empatii a může pomoci řešení konfliktu – pokud se nám podaří navrhnout řešení, které povede k naplnění potřeb toho druhého.

Aktivita je navržena tak, aby si účastníci tuto dovednost nejprve nacvičili na přehledné a fiktivní situaci a následně v další části zpracovali emotivnější a pravděpodobně méně čitelnou osobní situaci (účastníci volí středně obtížný konflikt, protože příliš náročnou situaci je těžké analyzovat a zároveň je náročnější i sdílení ve skupině).

Cílem diskuze je dojít k tomu, že: Konflikt je přirozenou součástí mezilidských vztahů a je potřebné se naučit jej řešit. Konflikt sám o sobě není zlý ani dobrý, důležitý je způsob řešení. Konflikt ve vztazích nás nutí myslet na ostatní, nutí nás nacházet ta nejlepší řešení.

Na závěr je možné připomenout, že je OK a zdravé i negativní emoce vyjádřit, že to samo o sobě ale konflikt nevyřeší.

4

práce s textem / situační

(20 minut)

práce ve dvojicích / skupinová

Při sdílení je opět možné vybídnout k nápadům k ostatním řešením:

Jak byste příště konflikt řešili jinak? 

Jak by šlo konfliktu předejít? 

Napadá někoho ještě nějaké jiné řešení? 

Nějaká jiná formulace?

5

diskuze

(5 minut)

skupinová

Je možné odpovědi účastníků dobrovolně sdílet ve skupině, post-ity si účastníci mohou nalepit např. doma na nástěnku nebo do deníku. Alternativně je možné posti-ty po dohodě nalepit na společný flipchart a po 1–2 měsících se k nim společně vrátit a vyhodnotit plnění.