ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

OBSAH

I. ČÁST

1

skupinová

(15 minut)

video + diskuze

Vedoucí na úvod pustí účastníkům video Fake news. Následně s nimi diskutuje o tom, co se z videa dozvěděli. Hlavní poznatky vedoucí zapisuje na flipchart, který pověsí na viditelné místo, nebo své poznatky chodí účastníci sami zapisovat.

2

frontální

(10 minut)

vysvětlování

Vedoucí motivuje účastníky k aktivitě:

„Představte si, že pracujete jako novináři v zahraniční redakci zpravodajství v prestižní televizní stanici. Redakce poskytuje lidem objektivní, ověřené informace, které čerpá výhradně z důvěryhodných zahraničních zpravodajských agentur. Nastal však velký problém. Hackeři zaútočili na servery zpravodajských agentur a vy nemáte, jak si informace ověřit. Do hlavních večerních zpráv zbývá hodina, proto je nutné jednat rychle. Dokážete sami poznat a rozhodnout, které informace jsou reálné, pravdivé a mohou být odvysílány? Buďte obezřetní, zveřejněním fake news byste mohli nejenom přijít o svou práci v redakci, ale hlavně byste ohrozili důvěryhodnost vaší televize, která bojuje o sledovanost s ostatními stanicemi.“

Vedoucí rozdělí účastníky do skupin po 5 členech. Sdělí jim, že každá skupina je redakce zahraničního zpravodajství jedné televize. 

Každá skupina sídlí ve své redakci oddělené od herního prostoru. 

V herním prostoru jsou rozmístěny různé zprávy (příloha č. 1), oni jako reportéři mají za úkol je všechny najít a vyfotit si je. Zprávy nechávají ležet na místě. Do prostoru může vždy jen jeden člen týmu s fotoaparátem, který může vyfotit jen jednu zprávu, ostatní čekají v redakci. V roli fotoreportéra se střídají. Radit se s fotoreportérem mohou, až když se vrátí do redakce, v terénu nesmí fotoreportéři mezi sebou mluvit. Na hledání mají omezený čas – uzavírka je za 20 min.

3

týmová

(20 min)

hra

Účastníci v roli reportérů fotí v terénu zprávy. Vedoucí hlídá dodržování pravidel. V případě porušení se musí fotoreportér vrátit zpět do redakce a znovu vyběhnout do terénu. Čím více zpráv redakce nafotí, tím větší výběr zpráv bude mít.

4

týmová

(20 minut)

práce s textem a diskuzní

Účastníci ve skupinách pracují se zprávami, které vyhledali v terénu, rozhodují o jejich věrohodnosti a připravují si argumenty, kterou zprávu by do vysílání zařadili a kterou ne.

5

týmová

(5 minut)

vyprávění

Jednotlivé redakce prezentují svůj bodový scénář zpravodajství, tedy které zprávy by do vysílání zařadily. Vedoucí poprosí ostatní, aby zatím výběr nekomentovali, a zapisuje titulky zpráv každé skupiny na flipchart/tabuli. 

6

skupinová

(20 min)

diskuzní

Účastníci diskutují nad jednotlivými zprávami – proč by je zařadili a proč ne, na základě čeho se tak rozhodli.  

Otázky k diskuzi:

Co je na dané zprávě v nepořádku, že jste se rozhodli ji nezveřejnit? 

Jak by se dala daná informace ze zprávy ověřit? 

Co se stane, když si informace, které k nám přicházejí, nebudeme ověřovat?

II. ČÁST

7

týmová

(15 minut)

práce s textem

Vedoucí účastníkům poděkuje a sdělí jim, že ještě mají jeden problém: potřebují do hlavního diskuzního (publicistického) pořadu, který navazuje na zprávy, sehnat k několika tématům, které ve zprávách zazněly, hosty do diskuze. Prosí proto účastníky, aby jim pomohli s výběrem.

Každý tým dostane krabičku/obálku s lístky (příloha č. 2), na kterých jsou uvedené statusy různých lidí ze sociálních sítí Facebook a Twitter. Úkolem týmu je poznat, k jaké vybrané zprávě do předešlého zpravodajství se lidé vyjadřují, a vybrat z nich 4 osoby, které by mohly v publicistickém pořadu vystoupit. Zároveň si členové týmů připraví argumenty, proč tyto lidi vybrali.

8

Týmová

(20 min)

Vysvětlování a diskuzní

Účastníci v týmech představí téma/zprávu a koho by do pořadu vybrali. Společně diskutují důvody a správnost výběru.

Diskuzi lze podnítit otázkami např.:

Jaké názory jste vybrali a proč?

Co by se stalo, kdybyste vybrali pouze stejné názory na dané téma? Jak by taková diskuze vypadala? Co by taková diskuze divákům přinesla?

Co se děje, když ve svém okolí čteme/posloucháme jenom stejné názory, jako máme my sami?

9

skupinová

(10 minut)

diskuzní

V závěrečné reflexi účastníci diskutují: 

Co si z dnešního programu odnášíte?

Změnil se nějak váš pohled na informace, které se k vám dostávají, nebo na názory lidí z vaší sociální bubliny? 

ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

METODICKÉ POZNÁMKY

1. ČÁST

1

skupinová

(15 minut)

video + diskuze

2

frontální

(10 minut)

vysvětlování

Vedoucí předem rozmístí zprávy na rozstříhaných papírech v herním prostoru tak, aby byly viditelné a daly se vyfotit, příp. zajistí, pokud je herní prostor venku, aby papíry neodnesl vítr.

Vedoucí jednotlivým týmům řekne, kolik je v prostoru zpráv. Zprávy nejsou nijak očíslované ani barevně rozlišené, je tedy na účastnících, aby si pamatovali téma/titulek dané zprávy či místo, kde se zpráva nacházela. Taktiku si každý tým volí sám, vedoucí jim v úvodu může dát krátký čas (např. 2 minut) na domluvení strategie.

Herní prostor by měl být oddělený od redakcí tak, aby účastníci neviděli, kde se v herním prostoru fotoreportér pohybuje. V každém redakčním týmu by mělo být více fotoaparátů nebo mobilních telefonů s fotoaparáty (ideálně každý účastník svůj) pro jednodušší a rychlejší práci s texty v další části programu, neboť díky tomu budou moci pracovat na více textech najednou. Redakce také mají k dispozici tužky a papíry pro zapisování poznámek nebo témat jednotlivých zpráv, fotoreportér v terénu má k dispozici jen fotoaparát.

3

týmová

(20 min)

hra

4

týmová

(20 min)

práce s textem a diskuzní

Účastníci pracují s texty na základě informací, které se dozvěděli v úvodním videu a které si zapsali na tabuli/flipchart.

Je vhodné, aby si texty účastníci ve skupině mezi sebou rozdělili – ušetří se čas a zároveň se zapojí všichni členové skupiny.

5

týmová

vyprávění

(5 min)

Pokud má vedoucí na program více času, než je stanoveno, mohou účastníci pro zpestření přečíst celé texty jednotlivých zpráv nahlas „zpravodajským“ hlasem, tedy jako by ho četl/a moderátor/ka ve studiu v hlavních zprávách.

Správné řešení zpráv:

Vědci objevili zcela zázračný lék na rakovinu!!! = fake news – příliš obecné informace, chybí název studie a kde ji publikovali, chybí jména vědců či název instituce, nesedí procenta u testovaných, podezřelý titulek – snaha působit na emoce čtenáře.

ŠOK! UFO spatřeno nad Sibiří! = fake news – neexistující ruská agentura, příliš obecné informace, podezřelý titulek – snaha působit na emoce čtenáře.

Neotepluje se tak rychle, jak se čekalo, radují se vědci = fake news – špatně uvedené geografické názvy, příliš obecné informace, chybí název studie, kde ji publikovali, chybí jména vědců či název instituce.

Ženu zachránila před hadím kousnutím kočka = fake news – hodně gramatických i faktických chyb (Kapské město není v Asii, had křovinář žije v jižní Americe, zaměňování různých kontinentů), jméno ženy je anonymizované.

Vypadá jako houba, ale je to květina = fake news – v textu jsou faktické chyby (zaměňování Japonska a Číny, Japonsko nesousedí hranicí s KLDR ani nemá provincii Ťi-Lin), příliš obecné informace – chybí jména vědců či název  instituce, chybí studie, chybí odkazy na webové stránky.

Speciální aplykace chrání před viry = fake news – gramatické chyby, v textu jsou nereálné věci, příliš obecné informace – chybí jméno lékaře či název instituce, chybí konkrétní informace o vědeckém týmu, chybí odkaz na webovou stránku.

Do vesmíru zamíří první evropský paraastronaut = reálná zpráva – uveden název agentury i jméno jejího ředitele, uveden odkaz na webové stránky agentury.

Nový lék dokáže předejít Alzheimerově nemoci = reálná zpráva – uvedena konkrétní a dohledatelná firma i jméno jejího zakladatele, uveden odkaz na webové stránky, uvedeny názvy magazínů, kde studie vyšla.

Alpským rostlinám hrozí vyhynutí. Na vině je tání ledovců = reálná zpráva – uveden konkrétní tým vědců a jméno hlavního autora studie, uveden název časopisu, kde studie vyšla, a odkaz na webové stránky.

Kdo málo spí, nemá svaly a tloustne, zjistili vědci = reálná zpráva – uveden konkrétní tým vědců, jméno jednoho z vědců, název časopisu, kde studie vyšla, a odkaz na webové stránky.

6

skupinová

(20 minut)

diskuzní

Vedoucí postupně prochází jednotlivé zprávy. Nejprve ty, nad kterými se týmy shodly, že je zařadí do vysílání. Pro lepší orientaci může shodné zprávy na tabuli/flipchartu zakroužkovat.

Poté prochází ty, na které mají týmy odlišný názor. Týmy sdělují své argumenty, proč se danou zprávu rozhodly zařadit nebo ne. Diskutují nad tím, jak by šlo ověřit pravdivost konkrétní informace ve zprávě.

Pokud je dostatek času, lze účastníkům zadat, aby si na svých mobilních telefonech zkusili vybrané zprávy na internetu vyhledat a ověřit jejich reálnost.

Základem je ověřování informací z více na sobě nezávislých zdrojů, různých typů médií (veřejnoprávní/soukromé, rozhlasové/televizní, tištěné/online), včetně těch zahraničních. Účastníkům je vhodné také připomenout, že i novináři jsou jenom lidé, kteří se mohou mýlit a občas dělají chyby (např. si sami informace dostatečně neověří), takže je vždy důležité brát zprávy s jistou rezervou.

Po této části lze program rozdělit a následující aktivity realizovat až na dalším setkání, příp. zcela vypustit.  

1. ČÁST

7

týmová

(15 minut)

práce s textem

Vedoucí předem připraví rozstříhané lístky s názory lidí k danému tématu (viz příloha č. 2), umístí je do krabiček/obálek, které předá týmům – každému jednu.   

Názory se dotýkají čtyř témat – ze zpráv ze zpravodajství: 

Do vesmíru zamíří první evropský paraastronaut – 1. strana přílohy.

Nový lék dokáže předejít Alzheimerově nemoci – 2. strana přílohy.

Alpským rostlinám hrozí vyhynutí. Na vině je tání ledovců – 3. strana přílohy.

Kdo málo spí, nemá svaly a tloustne, zjistili vědci – 4. strana přílohy.

Pokud je více týmů než čtyři, vedoucí si připraví předem více obálek a některé týmy budou mít stejné téma. V následné diskuzi pak lze porovnat, kdo jaké názory vybral a proč. 

S ohledem na vyzrálost skupiny i časové možnosti lze přidělit týmům i více různých témat.

Pokud je dostatek času (více, než je stanoveno, nebo když se tato část programu realizuje samostatně), je možné místo krabiček/obálek zvolit jinou formu: Na několik tabulí/flipcharty vedoucí rozmístí a upevní všechny rozstříhané lístky s názory tak, že jsou různě promíchané. Týmům se sdělí téma diskuze a k tomu tématu mají za úkol najít relevantní názory – po nalezení je oddělají a dále o nich s ostatními v týmu diskutují. Pokud některý lístek nevyužijí, vrátí ho zpět na místo. 

8

týmová

(20 minut)

vysvětlování a diskuzní

Každý tým představí téma/zprávu a až poté následuje diskuze.

Není určeno, které názory jsou ty správné a které špatné pro publicistický pořad. Důležité je to, aby se jednalo o relevantní názory (člověk má k tématu co říci, má nějaké zkušenosti, odbornost, nějak se ho téma osobně dotýká apod.) a aby byly názory co nejpestřejší a zastupovaly různé pohledy na dané téma. K tomu by diskuze měla směřovat. 

V případě, že je více času, než je stanoveno, je možné si také diskuze v publicistickém pořadu zahrát – jeden účastník je moderátor, další jsou hosté s různými názory, které v diskuzi zastávají.

9

skupinová

(10 min)

diskuzní

Vedoucí může navrhnout účastníkům dvě výzvy na následující týden:

1. aby si zkusili sami vyhledat nějakou zajímavou zprávu na internetu a ověřit její pravdivost,
2. aby se zkusili zeptat na názor na nějaké téma více lidí různého věku, profese, vzdělání a jejich názory si zaznamenali. 

Svá zjištění pak mohou ostatním prezentovat na dalším setkání.