ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

OBSAH

1

SKUPINOVÁ

„Brainstorming“

10 minut

BRAINSTORMING

Na začátku se vedoucí účastníků zeptá, zda vědí, co je to modrý život. Následně účastníci napřeskáčku říkají vše, co je k tématu napadá, vedoucí vše zapisuje. Ke konci vedoucí shrne, co to tedy „modrý život“ je.

2

PRÁCE VE SKUPINÁCH

„Pantomima“

20 minut

VÝUKA DRAMATEM

Účastníci se rozdělí do skupin po 4.

Nyní už účastníci ví, co je modrý život. Co do něj ale může všechno patřit? Co dělá lidem v běžném životě problémy, s čím by měli „bojovat“? A co dělá problémy konkrétně mé družině/třídě?

Jednotlivé skupiny budou mít za úkol vymyslet konkrétní věci, které jim dělají v životě problémy, nebo v čem by se chtěli zlepšit, co by mohli omezit (např. pozdní příchody, sprostá mluva, prokrastinaci, přílišnou konzumaci čokolády, …). Každý člověk ze skupiny může vymyslet jednu věc – daná skupina pak nacvičí krátkou pantomimickou scénku na daná témata. Zbytek hádá, co skupina předvádí. 

3

INDIVIDUÁLNÍ PRÁCE

„Tvorba modrého života“

15 minut

UČENÍ SE ŽIVOTNÍ SITUACÍ

Účastníci se zamyslí nad tím, co jim v jejich životě dělá problémy, v čem se chtějí zlepšit, popřípadě čeho chtějí dosáhnout. Využít mohou zlozvyky, které viděli v odehraných scénkách. Jednotlivé věci si sepíšou do pracovního listu „Modrý život“ (viz přílohu č. 1), 

1

SKUPINOVÁ

„Brainstorming“

10 minut

BRAINSTORMING

Pravidla brainstormingu:

• Účastníci mohou říct cokoliv, co je právě napadne.
• Nápady nehodnotíme a nekritizujeme.
• Okamžitě zapíšeme každý nápad bez výjimky.
• Čím více nápadů, tím lépe.
• Účast na brainstormingu je dobrovolná (ne každý musí mít nějaký nápad…).
• Pokračujeme v brainstormingu tak dlouho, dokud se objevují nové nápady.

Položíme otázky na téma MODRÝ ŽIVOT:

• Slyšeli jste někdy o modrém životě? Víte, co znamená?
• Co do něj můžeme například zařadit?

„Modrý život poprvé vyšel v roce 1934 v knize Přístav volá autora Jaroslava Foglara – je popsán jako několik úkolů/bodů, které se snažíme každý den naplnit, abychom si pak, za jejich splnění, mohli vybarvit jedno políčko v kalendáři modře. Cílem je pak získat co nejvíce modrých políček. Původně se tyto úkoly/podmínky nazývaly Můj lepší život a s pojmem Modrý život se poprvé objevily v roce 1947.“

Zdroj: Modrý život ⦍online⦎. Patnáctka ⦍cit. 2. 1. 2018⦎. Dostupné z:  https://patnactka.vaveha.cz/nastenka/materialy/modry-zivot/

Smysl těchto podmínek možná nejlépe vysvětluje právě Jaroslav Foglar slovy knižního hrdiny Ládi Vilemína, který je popisuje takto:

„Snažím se žít jako aristokrat. Praví a správní aristokraté byli lidé vzácných a krásných vlastností. A já chci být takovým aristokratem, ne ovšem z nějakého zděděného šlechtického titulu, který by na mě přešel bez mé zásluhy, ale který bych si zasloužil vším, co dělám. A tak jsem si vytvořil nový, vzorný Modrý život a snažím se jím žít, abych se stal pravým šlechticem. Ne titulem, ale svými činy, celým svým životem.“

Zdroj: Modrý život ⦍online⦎. Wikipedia ⦍cit. 2. 1. 2018⦎. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Modr%C3%BD_%C5%BEivot

2

PRÁCE VE SKUPINÁCH

„Pantomima“

20 minut

VÝUKA DRAMATEM

Rozdělení do skupin může probíhat zábavnou formou, např.:

Každý účastník si vylosuje jeden lísteček, na kterém bude obrázek konkrétního zvířete. Po odstartování je úkolem každého vydávat zvuky zvířete, které má na obrázku a najít ostatní – ti, kdo vydávají stejné zvuky, utvoří skupinu.

K pantomimě:

Počet předváděných scének v jedné skupině může vedoucí omezit na určitý počet např. z časových důvodů.

3

INDIVIDUÁLNÍ PRÁCE

„Tvorba modrého života“

15 minut

UČENÍ SE ŽIVOTNÍ SITUACÍ

Návod na vyplnění „Modrého života“ – příloha č. 1

• V pracovním listu je prostor pro šest různých aktivit. Ke každému číslu nahoře si každý může napsat, co by chtěl zlepšit, čeho by chtěl dosáhnout a k tomu může přidat nějaký symbol – např. „chci chodit všude včas“ a k tomu nakreslí hodiny.
• Každý den si potom napíše datum a u jednotlivých čísel může vybarvovat dané políčko v řádku podle toho, zda se jim dané předsevzetí podařilo splnit, nebo ne.
• Po uplynutí 14 dnů se může družina/třída ke svým předsevzetím vrátit a diskutovat o tom, co se jim podařilo a nepodařilo. Tím dojde k oživení tohoto tématu, případně pojmenování, proč se věci daří či nedaří.

V momentě, kdy o věcech, které chceme změnit, pouze nemluvíme, ale zaznamenáme je na papír, se stávají větším osobním závazkem, a tudíž je větší šance ke změně.