ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

OBSAH

1

skupinová

(15 minut)

rozhovor

Účastníci se rozdělí do malých skupin (3–6 účastníků) a dostanou otázky na prodiskutování (vytisknuté nebo na flipchartu), následuje feedback v rámci celé skupiny. Otázky:

Jaké sociální sítě používáš?

K čemu používáš sociální sítě? K čemu je používají ostatní uživatelé?

Kolik času denně na nich strávíš?

Chtěl/a bys na sítích trávit více, nebo méně času? Proč?

2

individuální / skupinová

(30-45 minut)

práce s videem / diskuzní

Účastníci zhlédnou video o rizicích sociálních sítích (jen do času 6:50). Varianta 1: Každý má za úkol jednotlivá rizika vizuálně znázornit (např. nakreslit) – je dobré po každém riziku video na chvíli zastavit. Každé riziko účastníci kreslí na samostatný papír (např. velikosti A5). Poté se účastníci rozdělí do skupin (po 5), ukáží si svoje výtvory a pokusí se je v rámci skupiny seřadit podle toho, jak vnímají míru rizika pro ně samotné a jejich blízké (od nejvíc nebezpečných po nejméně nebezpečné). Pořadí se snaží podpořit argumenty a vlastními zkušenostmi. 

V praxi to bude vypadat tak, že si každý ze skupiny vybere jedno své riziko (obrázek), a drží ho před sebou.

Ideální je, když si každý účastník vybere jiné. Připraví si personifikované představení rizika. Např. „Já jsem riziko obchodování s daty. Dejte si na mě pozor, protože…“

Všichni účastníci ve skupině stojí, drží před sebou obrázek rizika a snaží se seřadit rizika od nejvíce po nejméně nebezpečné. Podle argumentů se různě přeskupují.

Následně se porovná seřazení všech skupin a reflexe v rámci celé skupiny.

Možné otázky do reflexe:

Proč je podle vás toto riziko nejzávažnější? 

Jaké důsledky by mohlo mít podlehnutí tomuto riziku?

Máte vy / někdo z vašeho okolí osobní zkušenost s tímto problémem?

Proč je podle vás toto riziko nejméně závažné? V jakém případě by jeho závažnost stoupla?

Chybí vám na seznamu nějaké další riziko?

Varianta 2: Alternativně je místo kreslení možné video pustit najednou a pak společně sepsat seznam rizik na flipchart.

Seznam rizik z videa:

• hrozí porovnávání s ostatními 
• informace, které sdílím, vlastní korporace a jsou obchodovatelné 
• mám digitální stopu 
• je důležité si přidávat do přátel jen lidi, které znám i naživo (někdo se za mě může vydávat nebo mě jinak ohrozit)
• hrozí kyberšikana 

• v písemné komunikaci chybí emoce – hrozí nedorozumění nebo hádka

3

individuální /

skupinová

(15 min)

práce s internetem /

diskuzní

Vedoucí následně vybídne účastníky: “Zkuste si o sobě na internetu najít, co o vás může zjistit cizí osoba a co kamarád. Zamyslete se nad tím, jaký obraz o sobě vytváříte a jaké to může mít důsledky. Pokud je něco, co chcete ve svém internetovém obrazu jinak, upravte to a od teď se začněte prezentovat jinak.”

Vedoucí vybídne účastníky, aby si otevřeli na internetu vyhledávač Google a zkusili do něj napsat své jméno. 

Jaké odkazy ti to našlo? 

Co o tobě může zjistit úplně kdokoliv? 

Jak tvoji virtuální stopu bude vnímat např. tvůj nový kamarád, učitel nebo budoucí zaměstnavatel?

Dále mají účastníci za úkol kliknout ve svém facebookovém profilu na Otevřít odkaz v anonymním okně (pravé tlačítko u obrázku tvého profilu) a podívat se, co se ukáže všem, kdo se budou chtít podívat, co mají na svém veřejném profilu. 

V čem může být nebezpečné, když neznámý člověk vidí tvoji adresu, číslo mobilu, fotky nebo seznam přátel? 

Které fotky, kde jsi otagovaný, mohou vidět přátelé tvých přátel? 

Máš nastaveno schvalování označování?

4

frontální / individuální

(15 minut)

rozhovor / samostatná práce

Účastníci se podívají na zbytek videa, video je poté zastaveno na seznamu doporučení. Účastníci společně doplní další doporučení, která je napadnou. Následně si vyberou jedno, které jim připadá nejdůležitější pro ně samotné, a na postit papírek zformulují, jakým způsobem se je pokusí aplikovat ve svém životě a dokdy změnu provedou. Kdo bude chtít, může svůj plán sdílet s ostatními. Postity je pak možné vylepit na společný flipchart a po nějakém čase vyhodnotit, nakolik se jim plnění cíle dařilo. Případně si ho každý může vylepit pro připomínku doma na viditelném místě.

ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

METODICKÉ POZNÁMKY

1

skupinová

(15 minut)

rozhovor

Cílem této části je přirozené nastolení tématu – začíná se sdílením osobních zkušeností účastníků, jejich postojů, účastníci mohou zjistit, jak to mají ostatní. Je dobré upozorňovat účastníky, aby rozlišovali, zda mluví za sebe a o své osobní zkušenosti, nebo zda mluví o svých známých nebo uživatelích sítí obecně; zároveň je dobré směřovat je k tomu, aby mluvili hlavně o sobě („A jak to máš ty?“), protože takové poznatky mohou být cennější než zobecňující tvrzení.

2

individuální / skupinová

(30-45 minut)

práce s videem / diskuzní

Varianta s kreslením nemusí vyhovovat každé skupině, vizuální zpracování myšlenky však může vést k hlubšímu pochopení problému a lepšímu zapamatování. Varianta bez kreslení je také časově úspornější.

Přestože je úkolem skupiny udělat společné pořadí rizik, cílem je spíš prodiskutovat jejich závažnost – pokud se tedy na pořadí neshodnou, je to zcela v pořádku. Během diskuze ve skupinách je dobré monitorovat postup, případně stimulovat diskuzi vhodnými otázkami. V závěrečné reflexi je dobré účastníky vést k hlubší analýze, sdílení konkrétních zkušeností a hledání důsledků těchto rizik.

3

individuální / skupinová

(15 min)

práce s internetem / diskuzní

Vyhledávat může každý účastník na svém mobilu nebo využít půjčeného mobilu či notebooku. Pozor - nezapomenout se na půjčeném zařízení odhlásit z účtu na Facebooku. 

Pro názornost postupu viz obrázky v Příloze č.1.

4

frontální / individuální

(15 minut)

rozhovor / samostatná práce

Po zastavení videa na seznamu doporučení vybídneme účastníky k doplnění. Vyberou si radu, která jim přijde užitečná a na postit zformulují plán aplikace i s deadlinem. Při vybídnutí ke sdílení (dobrovolnému!) je možné účastníky motivovat i tím, že když někomu o svém plánu řekneme, je pravděpodobnější, že ho uskutečníme. To samé platí, pokud jej sepsaný umístíme na nějaké viditelné místo. K plánům se můžeme třeba po 1–2 měsících vrátit a vyhodnotit, jak se nám dodržování dařilo.