Simulační hra založená na skutečném experimentu, který hledal nejefektivnější strategii pro soupeřící strany. Základní princip hry je stejný jako u aktivity Boj o banány, ale tato hra rozvíjí myšlenku dále a poskytuje prostor pro hlubší prožitek a následnou diskuzi.
Časová náročnost: 100–120 minut
Velikost skupiny: 4–16 lidí
Příprava
Postup
Krok 1: Rozdělte účastníky a účastnice rovnoměrně do 3 nebo 4 skupin. Pamatujte na to, že záznamový arch a bodovací tabulka musejí odpovídat počtu skupin.
Krok 2: Hráči si sednou po skupinách na židle. Ujistěte se, že všichni vidí na záznamový arch. Požádejte skupiny, aby si vymyslely krátký název, který napíšete k jejich řádku na záznamovém archu.
Krok 3: Vysvětlete pravidla hry:
Krok 4: Nechte prostor na dotazy, a pokud je potřeba, vysvětlete nejasnosti. Každá skupina si nyní zvolí „mluvčího“, který bude obsluhovat „hlasovací zařízení“.
Krok 5: Nyní je čas začít hru. Jako vedoucí hry vždy ohlásíte další kolo a poskytnete prostor pro diskuzi ve skupinách.
Pokud je čas na komunikační kolo, nejprve poskytnete prostor pro diskuzi všech týmů. Tuto diskuzi nemoderujte, jen dohlédněte na časový limit. Vaším cílem během této části hry bude být co nejméně vidět a slyšet. Je dobré dávat krátké a jasné pokyny, které udržují dynamiku hry. Diskuze je na hráčích.
Navrhované pokyny (běžné kolo):
Navrhované pokyny (komunikační kolo + bonus B-3):
Krok 6: Zaznamenejte kombinaci znaků zahranou v každém kole (např. 3 kroužky, 1 křížek) a body získané každým týmem do záznamového archu. Poté začněte další kolo a dejte prostor na diskuzi ve skupinách nebo mezi týmy.
Krok 7: Můžete také po několika kolech sečíst body a sdělit průběžné výsledky. To dává hráčům možnost chvíli si odpočinout a můžete tak také stimulovat hru (např. „Takže to máme –5 pro modrý tým, –3 pro zelený, –9 pro červený a vede žlutý tým s nulou! Možná jsem dostatečně nevysvětlil pravidla. Každopádně jsem říkal, že máte získat maximum bodů, že? A nemyslel jsem tím záporné body...“).
Krok 8: Po 13. kole ukončete hru. Pro účastníky a účastnice to bude překvapení (záznamový arch je připraven pro 35 kol a oni nečekají, že hra skončí), což může způsobit určité napětí. Případné protesty (např. proti zvýhodnění jedné ze skupin) se dají snadno vyřešit připravenou obálkou obsahující kartu „Konec hry“: kartu vydělejte z obálky a přečtěte ji nahlas.
Krok 9: Po skončení hry sečtěte všechny body. Můžete na to vyhlásit krátkou přestávku. Když jsou body sečteny, soustřeďte se na reflexi, nejdůležitější část aktivity. Po reflexi nezapomeňte hráče odměnit čokoládou.
Nejprve dejte prostor pro vyjádření emocí, které se během hry nashromáždily. Hráči potřebují určitý čas na to, aby vystoupili z rolí a mohli klást otázky, na které během hry nedostali odpověď (např. nevěděl jsem, jak hrát, co je cílem, s nimi to stejně nemělo cenu hrát...).
Pokračujte otázkami typu:
V určitém bodě diskuze doporučujeme představit vlastní experiment (viz Poznámka), v němž soutěžily počítačové programy a jako nejúspěšnější strategie se ukázala ta, která aplikovala systém „půjčky na oplátku“. V případě, že jste se nedotkli tématu absolutních a relativních zisků v diskuzi, můžete rozdíl vysvětlit teď (viz Infobox).
Pokračujte osobním zamyšlením nad hrou.
Při vysvětlování postupu hry je velmi důležité přesně formulovat cíl hry. Pokud se někdo bude ptát, opakujte: „Cílem hry je získat co nejvíc bodů“. Hráči si cíl musejí interpretovat sami. Proto nespecifikujeme, kdo má body získat ani jak bude rozdělena cena.
Doporučujeme připravit kartu „Konec hry“ a umístit ji na viditelné místo poblíž záznamového archu. Karta pomůže uklidnit situaci, až hru ukončíte – představuje hlas zvenčí, který účastníci obtížně zpochybní.
Protože postup hry je poměrně složitý, doporučujeme, aby hru vedli dva lektoři. Je to jednodušší, např. při zaznamenávání bodů do záznamového archu.
Aktivita je založena na skutečném experimentu, který byl opakovaně prováděn v 60. a 70. letech 20. Století s cílem najít nejefektivnější strategie pro situace odpovídající takzvanému „vězňovu dilematu“. Vězňovo dilema je jedním z klíčových témat teorie her. Tato teorie se s pomocí matematických modelů snaží najít nejúspěšnější strategii, jež povede k maximalizaci zisků soupeřících stran. Vězňovo dilema se zaměřuje na situaci, v níž se sobecký zájem jednotlivce střetává se zájmy celku. Řešení vězňova dilematu pro nekonečný (nebo velmi vysoký) počet hraných kol pomocí strategie zvané „půjčka na oplátku“ se stalo základem řady teorií spolupráce v mnoha oblastech vědy. Hráč používající tuto strategii v prvním kole spolupracuje a v následujících kolech vždy udělá totéž jako jeho protivník o kolo předtím.
Aktivitu vložila organizace NaZemi, partneři projektu Skauti na Zemi Zkopírováno z: HRUBANOVÁ, Kristýna a Martina HOLKOVÁ, ed., 2011. Buzola: příručka globálního rozvojového vzdělávání nejen pro volný čas. Brno: NaZemi - společnost pro fair trade ve spolupráci s organizacemi Südwind-Rakousko, C.E.G.A-Bulharsko, Anthropolis-Maďarsko, FDSC-Rumunsko, European Perspective-Řecko. ISBN 978-80-905146-1-4. Dostupné také z: http://www.nazemi.cz/cs/buzola