Pomůcky a materiál

• text krátkého příběhu (pokud si ho nebudete pamatovat)

Symbolický rámec (Motivace)

Návrh příběhu: Milena (Blatná) šla jako 18ti-letá místo na vysokou školu dobrovolně do uranových dolů. Potřebovala peníze, protože tatínek – živitel rodiny – zemřel. „Do Jáchymova brali snad každého. Věděla jsem, že jsou tam političtí vězni, to věděl každý, ale co se tam s nimi děje, to byl šok.“ Milena měla za úkol kontrolovat stupeň radioaktivity vyvážené hlušiny. V zástupu vězňů kráčeli mladí i staří.

„Když jsem viděla, jak ten bachař, mladý kluk a evidentně naprosto nevzdělaný a hrubý, ty mukly stavěl do pozoru a zjišťoval, jestli nemají pod svým chatrným oděvem nastrkané noviny, to byl prostě šok, buzerace bachařů mi přišla k pláči. Muklové cestě do dolu říkali ‚nikolajský autobus‘ – kráčeli těsně u sebe v zástupu svázaní řetězy, kdo upadl, toho dav táhnul po zemi až k šachtě.“ Milena chtěla muklům pomáhat, ale zpočátku se bála, že se jí budou bachaři vyptávat. Později začala muklům vynášet ven dopisy a nosit jídlo. „Bála jsem se, že mě někdo z muklů udá kvůli nějakým výhodám.“ Pod zemí si bachaři svítili elektrickou lampou a muklové karbidkou. Jednou v šachtě narazila Milena na hlavu s „elektrickou lampou“ a pod dojmem, že se jedná o bachaře, chovala se drze a chladně. Když se s dotyčným „bachařem“ potkali po několika týdnech zase, byl holohlavý s karbidkou. Přeskočila jiskra. Chvíli si s Jiřím tajně dopisovali a na prvního máje od něj dostala polibek. O šest let později roku 1958, když Jiřího propustili z dolů, se vzali. (Podle skutečného příběhu skautky Mileny Blatné, zdroj PostBellum)

Obsah programu

Připravte na zemi čáru a hráče rozdělte do dvou stejně početných skupin. Jedna skupina představuje
bachaře a druhá mukly. Týmy vytvoří zástupy stojící zády k sobě ve vzdálenosti jednoho kroku od dělící čáry. Vedoucí vypráví příběh (podle pamětníka). Jakmile v příběhu zazní slovo MUKL v jakékoliv podobě, hráči-muklové se otočí a honí hráče-vězně. Pokud se v příběhu objeví slovo VĚZŇOVÉ, chytají vězňové mukly. Oba týmy se snaží vždy utéct za stanovenou linii, vzdálenou např. 10 metrů, nebo prchají do doby, než vedoucí zapíská signál. Chycení se stávají členy druhého týmu. Jakmile se všichni hráči vrátí k dělící čáře, pokračuje se ve vyprávění příběhu. Hra končí dovyprávěním příběhu nebo pochytáním posledního člena protějšího týmu.

Reflexe

Na základě hry se družina seznámí s pojmy „mukl“ a „bachař“, které v reflexi upřesníme a pomůžeme pochopit členům vztah mezi nimi a souvislosti s příběhem.

Zdroje

Program je součástí metodiky Skautský odkaz, kterou pro Skautský institut sestavil Michal Bureš - Bumerang & kol.

Příručka Skautský odkaz je praktický rádce pro práci s tématy historie skautingu a myšlenkových základů junáctví. Celou si ji můžeš stáhnout zde.