Program, jehož součástí je zhlédnutí filmu Hledání lilie, má účastníky přivést k zamyšlení, kterak rozdílné postoje ke skautingu mohou vést až k jeho rozštěpení. Proč je důležité hledat základní jednotu a rozlišovat co jsou cíle a co prostředky. Zároveň má být podnětem pro praktické tříbení názorů a postojů. Klíčovým tématem prvního desetiletí po obnovení Junáka bylo hledání podoby skautingu v novém, svobodném prostředí. Často šlo o velmi rozdílné a sveřepé postoje jednotlivých skupin, které vzájemně jen těžko hledali shodu. Ač se zdá tehdejší doba velmi vzdálená, není tomu tak. I dnes existuje mnoho podob skautingu a generace z počátku 90. let často kritizuje současné formy oddílového programu. Jen v tom není tehdejší sveřepost a panuje větší tolerance. Ta ovšem může vést k opačnému postoji, kdy se ze skautingu vytrácí společná základní jednota a odklon od poslání, principů a metod. Proto je důležité se k otázkám smyslu skautingu průběžně vracet a podrobovat zkoumání nakolik oddílový program tento smysl nese. Film Hledání lilie je k tomu dobrým podněcovatelem.
Skautská stezka
Skautský historik
Počítač, dataprojektor, reproduktory, tužky, papíry, tabule či velké papíry s fixy na společné zapisování.
Samotný film najdeš zde.
Před filmem:
Organizátor krátce shrne okolnosti zákazu skautingu v roce 1970 a formy ve kterých oddíly přežívali v 70. a 80. letech minulého století, což byl pro mnohé startovací můstek do rychlé obnovy na přelomu let 1989/1990. (Pro organizátora je ideální přípravou zhlédnout předchozí dokument Skauti bez lilie). Pokud jsou mezi účastníky přímý pamětníci, pak je vhodné dát jim krátce slovo pro přiblížení atmosféry té doby.
Ač dokument představuje období před třiceti lety, má mnohé spojitosti i s dnešním skautingem, k čemuž směřuje tento program. Proto rozdejte účastníkům papíry s tužkou a vyzvěte je, aby si při sledování dokumentu zapisovali dilemata současného skautingu, která jim přijdou společná s těmi, která se řešila po třetí obnově. A zároveň v čem byla oddílová činnost jiná tehdy než dnes.
Po filmu:
Nejdříve nechte účastníky chvíli “vydechnout”, doznít emoce a zapsat si poslední podněty. Ať v krátkosti popíší první dojmy, sdělí ostatním jaký dojem na ně film udělal, co pro ně bylo nejsilnější.
Pak vyzvěte účastníky ať se podělí o témata, která si při filmu zapsali. Pište je na společnou tabuli, zatím bez komentářů ostatních. Až se zapíší všechna, dejte prostor doplnění, upřesnění. Pokud se témat objeví větší množství, stanovte pořadí v jakém o nich budete diskutovat. Použít můžete například formu 5 bodů, které má každý k rozdělení - jeden bod pro jedno téma. Která témata dostanou bodů nejvíc, o těch se bude mluvit přednostně.
Téma by měl vždy uvést ten či ti, kteří s ním přišli. Měli by ho doplnit o praktické příklady z oddílu či střediska, kde si myslí, že se téma ukazuje a následně by se k němu měla otevřít rozprava. Ta může být sama o sobě cílem, protože všem účastníkům přináší nové podněty k zamyšlení. Ale přínosnější je zkusit pro každé téma hledat i nějaké závěry či zobecnění pro oddílovou praxi. Vhodné otázky pro posunování diskuze najdete v příkladech níže.
TIP: Dobrým vodítkem pro hledání shody je připomenutí tří základních pilířů skautingu. Poslání - principy - metoda. Je dobré je mít připravené v záloze a pokud by během diskuse bylo znát, že oživení je vhodné, udělejte vsuvku a toto ukotvení smyslu skautingu připomeňte.
Příklady témat:
Technický x myšlenkový skauting
V 90. letech bylo hodně oddílů, které se významně věnovali táboření, čemuž se říkalo “technický skauting”. Části činovníků tehdy vadilo, že oddíly praxi upřednostňují a chybí jim důraz na zákon, slib: myšlenkovou a duchovní podstatu skautingu. Dnes se zdá, že praxe ubývá a důraz je spíše na přemýšlení, teoretický rozbor. Co je pro skauting podstatnější, jak je to u vás? Proč je důležitá praxe a proč myšlenkové tříbení? Kolik prostoru v oddílové činnosti zabírá co? Jaké důvody jsou pro jedno či druhé?
Pojetí táborů
V 90. letech byly tábory plné stavění, budování, vaření a další praktické činnosti prováděné převážně dětmi a to v době nejméně dvou, spíše třech týdnů. Jak je to dnes? Jezdíte do hotového či stavíte tábor sami? Na jak dlouho a proč ne na delší čas? Kolik činnosti zvládají sami děti a kolik za ně dělají roveři či dospělí? Kolik času naplňují hry a kolik jiné aktivity?
Koedukace
Společné oddíly kluků a holek byli v 90. letech téměř tabu, dnes jich najdeme skoro polovinu. Pokud je to i váš případ, proč k tomu došlo, že se oddíly spojili? V čem vidíte výhody a nevýhody společného programu? Komplikuje společný program dobré uplatnění skautské metody? Přemýšlíte při něm jestli a jak přistupovat zvlášť k holkám a ke klukům.
Závěr:
Je možné a pravděpodobné, že čas na diskusi vyhrazený nebude dostatečný. Pak naplánujte její pokračování a k tématům se vraťte, pozvěte i další účastníky. I když praktické úkoly v oddílové či střediskové činnosti se vždy tlačí do pořadí důležitosti nahoru, hledání smyslu toho co děláme, je nezbytným pro naši schopnost nabízet lepší skauting pro více dětí.
Pokud jste neviděli předchozí dokumentární film Skauti bez lilie, doporučujeme začít nejprve jím, protože pojednává o předcházejícím období. Film a metodické materiály k němu najdeš zde.
Metodiku pro Skautský institut připravil Roman Šantora - Bobo.