Pomůcky a materiál

• Zprávy
• Sirky

Symbolický rámec (Motivace)

Podle příběhu skauta Františka Wretzela (1919 – 2013):

„…Na tuto eventualitu však byli skauti dobře připraveni. Náhlý zákaz Junáka se tak stal naopak spouštěčem podzemních a odbojových akcí. Velmi záhy byly ustanoveny tzv. Revoluční oddíly Junáka, tedy ve zkratce ROJ. ‚Náčelnictvo mělo strach. Ne že by to byli ustrašení lidi. Ale: když do toho půjdeme, tak to z těch mladejch kluků někdo vodnese na zdraví a někdo na životě.‘“ Nakonec se ale vůdci našli. Bylo důležité také najít nějakou legální ‚krycí‘ platformu. Tou se stal po zákazu většiny ostatních spolků Klub českých turistů, tedy KČT. „Jedna z mála organizací, která byla takhle povolená, byl Klub českých turistů. A ten byl ochotnej nás krejt.“ Pražským vedoucím ROJ Zbyňkem Hálou byl František Wretzl pověřen utvořit v rámci KČT tzv. 5. pospol.

V pospolech se soustředili bývalí skautští vedoucí a právě skrze ně se organizovala odbojová činnost. „Řeklo se, skautskej program existuje, že jo, jenže byl modifikovanej. Byl to výcvik zaměřenej na spojovací a zpravodajský služby. A ty starší kluci se už starali o typicky vojenský věci… A pak taky, jak se drží flintička, třeba…“, vysvětluje Baron, v čem spočívala podstata fungování pospolu. Příprava na pozdější možné boje byla opravdu důkladná, jednou dokonce ROJ uspořádal noční přechod Berounky. „Takovej čtrnáctiletej klučina uměl udělat panoramatickej náčrtek pro dělostřelce, kterej střílí na cíl, kterej nevidí. Výborně jsme uměli morseovku … to nám pomohlo pak i na gestapu…“ Wretzlův zástupce v pospolu Šosa, Josef Hromas, byl zároveň členem 4. praporu odbojové organizace Zpravodajská brigáda. Ta byla na ROJ úzce napojena. Podobně byli skauti v kontaktu s odbojem i v dalších pospolech.

Obsah programu

Jsem zapojen do odbojové skupiny. Prošel jsem tajným výcvikem a nyní nastal čas na první nebezpečný úkol. Je potřeba předat zprávu zahraničnímu odboji, aniž by bylo prozrazeno cokoliv z jejího obsahu. Hlavou mi zní slova bratra Pekárka: „Při předávání buďte ostražití proti uším, které poslouchají všude, a proti očím, které všude slídí. Ze zprávy nesmí uniknout ani slovo!“

Hra má několik částí. Po rozdělení do skupin si týmy losují svou roli – „odbojáři“ (spojky) vs. „gestapo“. Je tedy veřejně známo, kdo proti komu hraje. Skautská odbojová skupina se zformovala v roce 1940, po zrušení Junáka. V této části má odbojová skupina úkol doručit tajně zprávu o uschovaných zbraních pro zahraniční odbojáře od jedné osoby (A) k odbojáři – vlastníkovi radiostanice (B). Cíl policie je vypátrat co nejvíce informací ze zprávy, o které tuší, že se bude posílat.

Členové odbojové skupiny dostanou vzkaz, kde se tajně sejdou. Vedoucí jim na této krátké schůzi shrne situaci. Skupina si určí pořadí, v jakém budou vysílat zprávu. V následující hodině je někomu ze skupiny odbojářů předána zpráva. Vzkaz je po předání zničen (až se ho první spojka naučí nazpaměť). Zpráva pak nemůže být nikde zapsána a nemělo by ji slyšet moc lidí najednou. Hráči si ji předávají štafetově, snaží se zachovat všechny detaily. Zpráva se u jednoho člověka nesmí zdržet víc než dvě hodiny, jinak se nedostane včas tam, kam má.

Úkolem skupiny odbojářů je nyní předat zprávu dalšímu v pořadí až k B = radistovi, aniž by si toho všimlo gestapo.

Gestapo: Druhá skupina se stala policií. Snaží se do konce limitu (počet členů odbojářské skupiny × 2) zjistit co nejvíc podrobností z předávané zprávy a tím akci odbojových skupin ohrozit, narušit nebo úplně překazit.

Pro kvalitní hru by zpráva měla obsahovat co nejvíc konkrétních údajů, pokud půjde např. o ukrytí či noční předání zbraní: místo předání, kdo předá co, v jakém počtu, kolika mužům, kde jsou zbraně ukryty, odkud jsou, na co si mají dávat při přebírání pozor, jaký je vrátný, kolem kterého musejí projít, tajné heslo nebo signál.

Text zprávy:

Skauti, sejdeme se s vámi dnes večer, přesněji řečeno ve 20.00. Za místo srazu jsme určili náhon, budeme čekat blízko něj v ulici Štefánská. Mějte na sobě hnědé šátky, ať víme, že jste to vy. My zase budeme mít na sobě modré kroje, protože jsme vodáci. Abychom o sobě věděli, třikrát zapískejte, jakmile na kostele odbije osmá hodina. Vezměte si s sebou pár nepotřebných věcí, aby to vypadalo jako vzájemná kamarádská výměna, klíč od muničního skladu vám předáme my v krabičce od zápalek. Zprávu od vašeho vedoucího, bratra Šátka, pošlete na oplátku schovanou v krabičce od čaje. Kdyby cokoliv nevyšlo, dejte vědět bratru Skřítkovi. Se stiskem levice bratr Balík.

Reflexe

Jak se po hře cítíte? Nakolik se vám podařilo splnit zadaný úkol? Jakou jste pro splnění úkolu volili taktiku? Jaké (zásadní) informace vám unikly/jste získali? Uvědomovali jste si, že na jednom člověku závisel osud mnoha dalších?

Metodické poznámky

• Hře může předcházet formování „odbojové skupiny“ a tajný výcvik. Vzkaz může být po předání spálen, případně může být ukrytý nebo zapečený v jídle, zašitý do oblečení apod. Spolu se vzkazem je možné poslat peníze nebo nějakou věc, kterou si jednotlivci předávají. Na hru může dle charakteru zprávy navázat noční „pašerácká hra“, při které se obsah zprávy uskuteční.
• Promítněte skautům dokument např. o zapojení plzeňských skautů do odboje: http://zasvobodu-plz.cz/kniha/odbojorg/skaut.html nebo film Skauti v odboji (25min) http://www.csfd.cz/film/
  241339-skauti-v-odboji.

Zdroje

Program je součástí metodiky Skautský odkaz, kterou pro Skautský institut sestavil Michal Bureš - Bumerang & kol.

Příručka Skautský odkaz je praktický rádce pro práci s tématy historie skautingu a myšlenkových základů junáctví. Celou si ji můžeš stáhnout zde.