Pomůcky a materiál

• Lístečky se zprávou
• Volné papíry a tužky

Obsah programu

Ze skupinky dětí vybereme jedno pro roli „bachaře“ (dozorce), ostatní představují „vězně“. Dozorce jde za dveře, vězni si zvolí mezi sebou „šéfa“ – ten má za úkol předat krátkou zprávu, kterou mu tajně sdělí (na papírku předá) vedoucí, např. „Peníze jsou pod polštářem“; „Nic jsme neviděli“ apod. Dozorce je povolán zpátky, stoupne si doprostřed kruhu vězňů. Nyní má „šéf“ cca 5 minut na to, aby předal ostatním vězňům tajnou zprávu pouze pomocí neverbální komunikace (pantomima, prstová abeceda, odezírání, či jiné domluvené pohyby), a to jen ve chvíli, kdy se dozorce na něj nekouká. Ostatní vězni se snaží dozorce zmást, aby šéfa neodhalil. Pokud dozorce odhalí šéfa (ukáže na něj), vyhrává a vězni prohráli. Pokud bude jeho tip špatný, vězni okamžitě vyhrávají (tj. dozorce má jen jeden pokus).

Pokud není šéf odhalen ani po domluveném limitu, pro kontrolu, zda se předání zprávy podařilo, vybereme několik vězňů, aby zprávu, kterou šéf posílal, napsali (mladší mohou říci).

Reflexe

Vhodnými otázkami shrneme průběh a propojíme se skutečným příběhem Jiřího Navrátila a Dagmar Skálové. Jak se dařilo předávání zprávy? Jaké techniky byly použity? Jak si počínal dozorce?

Metodické poznámky

• Obsah a obtížnost zprávy by měla odpovídat věkovému složení skupiny, např. u vlčat a světlušek to může být jen jedno slovo, u roverů nějaká abstraktní věta (Př. „Byla to jen hra“).

• Jiří Navrátil a Dagmar Skálová (Rakša):
  O tom, jak je důležité umět se domluvit na totožné výpovědi, vypráví příběh skautů, kteří byli zapojeni do akce namířené proti komunistům. Tehdy (roku 1949) byl za tento pokus o převrat odsouzen skaut Jiří Navrátil, z původního trestu 20 let, strávil ve vězení „jen“ 11. Doživotní trest za vedení této akce dostala sestra Rakša – Dagmar Skálová. Nakonec strávila ve vězení 16 let. Spolu s nimi bylo chyceno několik mladších skautů, z nich pouhých dvanáct odsouzeno k trestu vězení. Jak se podařilo ostatním vyváznout bez trestu? Jiří s Rakšou tušili, s jakými rozsudky by mohli mladší skauti skončit a podnítili ve vazebních celách skauty k vysílání zprávy pomocí morseovky. Tu si skauti předávali vyťukáváním na zeď, od cely k cele. Vzkaz, který mnoho z nich zachránil při následujícím výslechu, zněl jednoduše: Byla to noční hra. Dozorci toto domlouvání neodhalili, protože sami morseovku neznali a navíc byly podobné zvuky ve vězení obvyklé. Všichni zatčení pak při výslechu vypověděli stejně a většina jich díky tomu byla okamžitě propuštěna. Více o příběhu J. Navrátila najdete také u aktivity „Vězňovo dilema“.

Zdroje

Program je součástí metodiky Skautský odkaz, kterou pro Skautský institut sestavil Michal Bureš - Bumerang & kol.

Příručka Skautský odkaz je praktický rádce pro práci s tématy historie skautingu a myšlenkových základů junáctví. Celou si ji můžeš stáhnout zde.