Napojení na stezku (stupeň, úkol)

• 1/23 Naslouchání
  • Zeptám se nebo si zjistím, co znamená naslouchat druhému. V souladu s tím, co jsem zjistil/a, si vyposlechnu vyprávění kamaráda a kamarádky. Na závěr mu/jí položím doplňující otázky.
• 2/28 Neverbální komunikace
  • Tón hlasu. Třikrát a pokaždé jinak vyslovím větu: „To se ti povedlo.“ (např. radostně, naštvaně, smutně). Kamarád/ka určí emoci. Poté se pobavíme, co se může stát, když v písemné komunikaci hlas chybí.
  • Předání informace. Neverbálně předám někomu instrukci pro splnění složitějšího úkolu tak, aby to spolehlivě pochopil/a (jednoduchý recept, nákupní seznam, cesta na nádraží apod.).

Pomůcky a materiál

• Vytištěné obrázky k popisování - oboustranně, 1 na dvojici účastníků 
  • obrázky k popisování.pdf
     | 292.34 KB
• Vytištěné slovní spojení pro tichou poštu - 1 na skupinku 
  • tipy-na-naslouchání.pdf
     | 36.66 KB
• Vytištěné role a námět příběhu - 1 na osmici účastníků 
  • náměty na situace - improdivadlo.pdf
     | 119.23 KB
• Vytištěný papír s emocemi - 1 na skupinku 
  • plachta-emocí.pdf
     | 100.02 KB

Symbolický rámec (Motivace)

Co jsou to emoce? (spíš pro vedoucího)

Empatické naslouchání je nejlepší způsob, jak naslouchat pocitům, jak porozumět druhému člověku a jak dávat zpětnou vazbu, reagovat. Naslouchající musí odložit vlastní pocity a vcítit se do pocitů toho, kdo se mu svěřuje. Je to poslouchání nejen ušima, ale i očima a srdcem. Naslouchající používá obě hemisféry mozku, intuitivně chápe, smyslově cítí, naslouchá, aby porozuměl, soustřeďuje se na sdílení. Když partner řekne: "Každý mi dnes jenom nadává", nemůžeme říci: "Nejsi nějaký paranoidní?", to by komunikace skončila. Vhodnější by bylo spíše říci: "Ty jsi nějaký naštvaný, co se stalo?" Tím dáváme prostor partnerovi k tomu, aby nám vyprávěl o svých pocitech a podmínkách, za nichž vznikly. Naslouchající musí být soucitným posluchačem. 

Dobrý posluchač dává najevo vstřícný postoj, udržuje vysokou hladinu pozornosti, zůstává ostražitý, ale příjemný. Přikyvuje, jestliže potvrzuje slova řečníka, dává i verbální podporu, nevyhýbá se pohledům, nenechá se rozptylovat. Umí se vžít do pocitů, skutečně vypadá jako poslouchající a je autentický a bezprostřední.

Obsah programu

Pantomimická tichá pošta (10 minut)

• Družina si určí pořadí, ve kterém budou v tiché poště. Stoupnou si do řady s rozestupy +- 3 metry, aby ostatní neviděli, co se předvádí.
• První z patroly dostane slovní spojení zaměřené na tip, jak lépe druhému naslouchat a pantomimicky ho předá dalšímu z řady.
• Zpráva se předává “tichou poštou” dál, až si ji “vyslechnou” všichni.
• Sejdou se k poslednímu a zjistí co bylo zprávou.
• Podle času zopakují s dalším slovním spojením

Naslouchání (10 minut)

• V družině si vytvoří dvojice, pokud je jich lichý počet, udělají 1 trojici.
• Ve dvojici si sednou zády k sobě. Jeden z dvojice dostane obrázek, který popisuje druhému člověku. Ten se ho snaží co nejlépe zakreslit do zápisníku. Když potřebuje, může se doptávat.
• Po 5 minutách se role prohodí, a druhý popisuje jiný obrázek.
• Když jsou ve trojici, jeden popisuje a dva kreslí. Po výměně jeden popisuje a druzí dva kreslí - jeden člověk bude dvakrát kreslit a nebude popisovat.

Úvod Emoce (5 - 10 minut)

• Na zemi leží plachta s emocemi pro inspiraci, každý si vybere tři emoce (nemusí být nutně z plachty). Potom si ve dvojicích (pokud je družina lichá, tak bude jedna trojice) nastřídačku 3× pronesou větu "To se ti povedlo", pokaždé ovlivněnou emocí, kterou si vybrali. Po každém pronesení “to se ti povedlo” posluchač*ka hádá, jakou emocí byl projev ovlivněn.

Emoční improdivadlo (10 - 15 minut)

• Účastníky rozdělíme pokud možno na čtveřice, vždy dvě čtveřice tvoří jednu skupinu
• Vždy jedna čtveřice hraje a druhá má roli diváků.
• Hrající skupině dá vedoucí námět příběhu včetně rolí. Role si ve skupině rozdělí.
• Hraje se improvizované divadlo s tím, že diváci kdykoli mohou říct “STOP - postava - emoce” a určená postava nyní musí hrát tak, jako by prožívali danou emoci.
  • Například: “STOP - hlavní vedoucí - radost”
• Jedna skupinka hraje scénku 5 minut. Je důležité, aby vedoucí scénku směřoval k nějakému konci v daném čase.

Reflexe

Pantomimická tichá pošta

• Každý udělá takový “obličej” jaký nejlépe vystihuje průběh pantomimické tiché pošty. 1-3 lidí se můžeme zeptat na krátké vysvětlení
• Každý řekne jedno slovo (každý jiné), které vystihuje to, co bylo na úkolu nejtěžší

Kreslení obrázků

• Každý ukazuje palec nahoru-střed-dolů podle toho, jak se jim v dané části dařilo/souhlasí s výrokem
  • kreslení prvního obrázku
  • kreslení druhého obrázku
  • Při kreslení jsme využili tipy k naslouchání z pantomimické pošty.
  • Zpětná vazba uprostřed pomohla k lepšímu výsledku.

Naslouchání

• Vyber jednu věc z tipů k naslouchání, který ti přijde nejdůležitější a sděl družině, proč jsi ho vybral*a. (každý člen skupiny)

Emoční improdivadlo

• Podle čeho jste poznali, že daná emoce byla promítnuta do vašich scének?

Bezpečnost

Je možné, že pro některé členy bude těžké spontánně vyjadřovat emoce, obzvlášť pokud třeba některou z těch negativních v danou chvíli silně pociťují. 

Zdroje

Národní skautské jamboree 2023