Symbolický rámec (Motivace)

Příběh I.: Jiří Stránský se narodil 12. srpna 1931 v Praze. Jeho otec, JUDr. Karel Stránský, byl významným pražským advokátem a měl šlechtické kořeny, matka Božena, rozená Malypetrová, byla dcerou prvorepulikového politika Jana Malypetra. Jiří Stránský byl prostřední ze tří bratrů. Za druhé světové války byl jeho otec zatčen gestapem a vězněn v Osvětimi. Stránský byl v roce 1950 z politických důvodů vyloučen ze školy (těsně před maturitou, tu proto nedodělal) a musel opustit i Prahu, pracoval jako zeměměřič. Pak byl odveden na vojnu a pracoval u PTP. V lednu 1953 byl zatčen, ve vykonstruovaném procesu obviněn z velezrady a odsouzen k osmi letům vězení. Ve vězení se setkal s čelnými představiteli intelektuálního života, např. se spisovateli Zahradníčkem, Rotreklem, Knapem, Křelinou. Podmínečně propuštěn byl v roce 1960. Mezi lety 1974 a 1976 pobýval opět ve vězení, tentokrát za údajné rozkrádání majetku. Po návratu z vězení pracoval u čerpací stanice, mimo to však také jako externista na Barrandově. Po roce 1990 se nadále věnoval psaní, v letech 1992-2006 byl předsedou českého PEN klubu. Řada jeho knih byla zfilmována. Nejznámější z nich je Zdivočelá země, podle které byl natočen stejnojmenný seriál.

Příběh II.: Po smrti Jana Opletala (11. listopadu 1939) a následujících demonstrací se vše změnilo. Pro studenty kolejí to mělo strašné následky: „Na Švehlově koleji na Vinohradech byl přepad hned v noci, bydlel tam jako student otec mé snachy. S namířenými kulomety zakázali, aby se kdokoli díval na nádvoří, a vyzvali studenty mladší dvaceti let, aby vystoupili. A on si říkal, co horšího se mi teď může stát, než že mě zastřelí, tak vystoupil. A oni tyhle dvacetileté propustili a ostatní transportovali do koncentračního tábora.” Na to byly uzavřeny vysoké školy a zastřeleno 8 reprezentantů studentských spolků. Strávila jsem tedy na vysoké škole pouze šest neděl. Z vyprávění Vlasty Mackové o svém nástupu na VŠ a události na studentské Švehlově koleji
v listopadu 1939.

Příběh III: „Můj manžel Jaromír již před válku začal podnikat, založil firmu na výrobu nábytku a akciovou společnost TECHNIA. Jaromír byl po válce členem ČSSD, ta se v červnu 1948 sloučila s KSČ a on se stal automaticky jejím členem. V únoru 1948 byl manžel zatčen, odvedli ho přímo od večeře. Propuštěn byl za šest týdnů, najednou jsme se ocitli v jiné třídní kategorii. Podnik nám zavřeli, firma byla znárodněna. Později Jaromír pracoval jako úspěšný vedoucí různých národních podniků. Tedy do chvíle, než se vyměnil krajský sekretariát KSČ. V listopadu 1950 byl vzat do vazby za rozkrádání národního majetku bez vlastního obohacení. Tentokrát to bylo na 10 měsíců a 12 dní. Mezitím odevzdal členskou legitimaci KSČ. Po návratu z vězení mu nabídli členskou legitimaci KSČ zpět s příslibem návratu na původní funkce v zaměstnání. Jaromír jejich návrh rázně odmítl, což se projevilo na našem budoucím životě. Manžel se politicky zatvrdil, prodělal dva infarkty, zemřel v únoru 1970 na mozkovou příhodu večer před očekávanou politickou prověrkou.“ Příběh skautky Matyldy Klapalové (1922).

Obsah programu

Připrav si středně dlouhý příběh pamětníka. Příběh by neměl být příliš krátký ani příliš dlouhý, měl by obsahovat i podrobnosti – buď celý život, nebo jen událost. Můžeš využít níže uvedené texty, nebo si vyhledat jiný. Ve skupině rozdáme členům čísla. V místnosti zůstane pouze rádce a „jednička“. Ostatní jdou za dveře. Rádce přečte prvnímu příběh pamětníka. Poté rádce přivolá dalšího člena družiny a posadí se jako divák. Skaut „jednička“ příběh převypráví „dvojce“ a posadí se k rádci. Rádce už nesmí nic říkat, „jednička“ také ne. „Dvojka“ opět převypráví příběh dalšímu a takhle se postupuje, dokud se nepřevypráví příběh všem. Poslední posluchač ještě naposledy převypráví divákům, co si z příběhu zapamatoval. Nakonec rádce přečte, jaký příběh vysílal na začátku a družina hodnotí, jak moc se původní příběh od konečné verze liší.

Reflexe

Co se stalo s příběhem? Co se stane s příběhy pamětníků postupem času? Můžeme zabránit zkreslování příběhů?

Metodické poznámky

Zkuste se rozdělit na dva týmy a posuďte, který tým dokázal předat informaci uceleněji, který zachoval více důležitých údajů. (V reflexi přemýšlejte jak stejnou výchozí informaci podávají různá média.)

Zdroje

Program je součástí metodiky Skautský odkaz, kterou pro Skautský institut sestavil Michal Bureš - Bumerang & kol.

Příručka Skautský odkaz je praktický rádce pro práci s tématy historie skautingu a myšlenkových základů junáctví. Celou si ji můžeš stáhnout zde.