Nataša je ukrajinská dívka, která se rozhodla změnit svoji tíživou životní situaci prací v České republice. Přesto jí její upřímná snaha a proaktivní jednání nepřineslo štěstí. Účastníci a účastnice se ponoří do Natašina příběhu a pokusí se společně navrhnout právní opatření, která by zamezila opakování podobně nešťastného osudu.

Výchovný cíl: 

Účastníky a účastníce kriticky nahlížejí na zásady legislativy ČR a jejich plnění v souvislosti s případem konkrétního ekonomického migranta.

Účastníky a účastníce vytvářejí základní principy nových zákonů, jejichž cílem je ochránit migranty a pomoci jim předcházet některým z problémů.

Účastníky a účastníce se seznámí s rolí ombudsmana.

Doba trvání
Doba trvání 0-30 minut
Doba na přípravu
Doba na přípravu 0-15 minut
Místo konání
Místnost Místnost
Velikost skupiny
Velikost skupiny Oddíl (10-50)
Věk skupiny
Věk Mladší skauti a skautky

Pomůcky a materiál

  • text Natašin příběh (Příloha 1) – pro každého účastníka a účastníce jednou

  • pracovní list (Příloha 2) – jednou do dvojice

Obsah programu

Doba trvání aktivity je 45 minut.

Postup

Na tabuli napište některá z následujících hesel a nechte účastníky a účastnice hádat, o čem si dnes budete povídat:

  • Ukrajina, zprostředkovatelská agentura, 110 tisíc, cizí jazyk, chudoba, naděje, restaurace, dluh

Rozdejte všem účastníkům a účastnicím Natašin příběh (Příloha 1) a vyzvěte je, aby si jej přečetli. Můžete využít metodu čtení s předvídáním – tzn. účastníci a účastnice čtou text ve dvojicích a jeden z dvojice vždy po přečtení určitého úseku odhaduje, jak bude příběh pokračovat. Svůj odhad sdělí druhému účastníkovi či účastnici a pro další úsek se prohodí.

Varianta: Pokud máte pochybnosti o tom, jestli se účastníci a účastnice zvládnou zorientovat v textu, je možné jim pomoci prostřednictvím rozfázování příběhu (viz Příloha 2). Rozstříhané jednotlivé fáze mohou sestavovat dohromady, a tak si snáze uvědomovat jednotlivé stěžejní momenty vývoje situace.

Příběh Nataši je poměrně silnou sociální studií, proto je třeba s účastníky a účastnicemi hovořit o pocitech, které v nich vyvolal. Je k tomu též možné využít reflexní neverbální techniku. Účastníci a účastnice by měli vědět, že příběh je založen na skutečných událostech a pro ekonomické migranty není nikterak výjimečný.

Po přečtení textu rozdělte účastníky a účastnice do dvojic a řekněte jim, že každá dvojice nyní představuje ombudsmana státu, ve kterém se udál případ popsaný v textu. Řekněte všem ombudsmanům, že jejich úkolem bude vymyslet základní principy nového zákona, které by příště měly zabránit vzniku stejného problému (pokud tedy budou dodrženy). Na pomoc jim rozdejte pracovní list (Příloha 2), do kterého si případ rozčlení na jednotlivé klíčové momenty. Vyzvěte je, aby list vyplnili a podle něj potom sepsali novou legislativu v podobě 3–5 zásad, které mají být zapracovány do nového zákona.

Na závěr si společně s účastníky a účastnicemi projděte jejich odpovědi a nápady. Neexistuje zde žádné „správné řešení“, proto je třeba ocenit každý nápad.

Poznámky

Pokud v diskusi účastníci a účastnice sami nezmíní níže uvedené body, naveďte je k nim:

  • nejenom zprostředkovatel, ale i Nataša se v něčem provinila (např. sama se nestarala o žádné smlouvy, věřila cizímu člověku v naprosto zásadních věcech)
  • zákaz práce cizinců (otázka č. 2 v Příloze 2) v ČR ani jinde v EU rozhodně neexistuje – pouze zákaz práce bez pracovního povolení a řádných dokumentů. Je také možné aktivitu více rozpracovat směrem k řešením, které Nataša má. Co konkrétního by pro Natašu ombudsman mohl udělat? Na koho je možné se v podobné situaci obrátit?

Metodické poznámky

Kompetence globálního občanství: 6. Kritické myšlení a otevřená mysl

INFOBOX

Proč firmy zaměstnávají cizince načerno?

Nelegální práce je levnější a především dostupná bez zdlouhavého vyřizování pracovního povolení. (1) Ke konci roku 2008 u nás pracovalo více než 360 tisíc cizinců legálně (2) a odhadem až 300 tisíc načerno. (1) Mnoho cizinců především z chudých zemí svou prací živí rodinu ve své vlasti. Peníze, které si zde vydělají a posílají domů (tzv. remitence), tak velmi zásadně přispívají k prostředkům, které bohaté země poskytují v rámci rozvojové spolupráce. (3)

Na koho je možné se v podobné situaci obrátit?

Právní a jiné poradenství cizincům, i těm nelegálním, poskytují především nevládní organizace, jako Poradna pro uprchlíky (4), Konzorcium nevládních organizací pracujících s uprchlíky (5), Multikulturní centrum Praha (6) a jiné.

Zdroje

Aktivitu vložila organizace NaZemi, partneři projektu Skauti na Zemi, zkopírováno z: (1) Koubová, K. (2005): „Firmy budou cizince načerno zaměstnávat, dokud se to bude vyplácet.“ MF DNES, 30. 11. 2005. (2) Podle Českého statistického úřadu, [online] Dostupné z: www.czso. cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost (cit. 20. 9. 2009). (3) Stojanov, R. (nedatováno): Remitence nebo rozvojová pomoc? [online] Dostupné z: www.rozvojovka.cz/remitence-nebo- rozvojovapomoc_200_36.htm (cit. 20. 9. 2009). (4) www.uprchlici.cz (5) www.konzorcium.cz (6) www.mkc.cz

Autor

Skauti NaZemi