ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

OBSAH

1

práce ve dvojicích

(15 minut)

didaktická hra

Vedoucí rozdělí účastníky do dvojic a vyzve je, aby se ve dvojicích během minuty „pohádali“ o to, kdo je král. Smí však používat jen větu „Já jsem král.“ a nad druhým zvítězit jen pomocí neverbálních prostředků. Zároveň je upozorní, aby si všímali i průběhu „hádky“ a použitých strategií (zda zvýšili hlas, jak používali intonaci, mimiku a gestiku). Účastníci se nejdříve pohádají ve dvojicích, pak vedoucí vyzve dobrovolníky, aby tak učinili i před celou skupinou. Společně proběhlou hádku zhodnotí:

Kdo podle vás spor vyhrál a proč?

2

skupinová

(20 minut)

diskuzní

Vedoucí naváže na hru názorným vysvětlením, co je to asertivita a který styl komunikace účastníci používali v úvodní hře:

Na zem s účastníky natáhne lano a vysvětlí, že na jednom konci je agresivní komunikace, na druhém pasivní komunikace a mezi nimi uprostřed se nachází asertivní komunikace. 

Účastníky vedoucí rozdělí do tří skupin (klidně se mohou rozdělit podle toho, ke které komunikaci nejvíce inklinují). Jedna se postaví na jeden konec lana, druhá na druhý konec a třetí doprostřed.

Každá skupina má definovat:

1. jak se daná komunikace (agresivní, pasivní, asertivní) projevuje a co to znamená pro lidi, kteří používají tento komunikační styl, 
2. jak se oni sami cítí, když používají tento komunikační styl, a jak na ně reaguje okolí.

Účastníci pracují ve skupinách, mohou si dělat poznámky na papír. Následně každá skupina představí své definice a ostatní je doplňují.

Vedoucí poté pokládá účastníkům otázky: 

Jaký styl komunikace jste uplatnili v úvodní hře? (Postavte se na lano tam, aby to odpovídalo vaší odpovědi.) 

Proč tomu tak bylo?

Jak by to vypadalo, kdybyste v úvodní hře použili agresivní jednání? 

Jak při pasivním jednání?

Jak by situace vypadala při asertivním jednání?

Stoupněte si na lano do toho bodu, který nejvíce vystihuje váš komunikační styl, který používáte.

Je tomu v některých situacích jinak?

Ve kterých?

3

týmová

(30 minut)

inscenační

Vedoucí účastníky instruuje, že si různé styly komunikace vyzkouší na třech příkladech:

V každé ze tří skupin mají účastníci předvést, jak by pomocí komunikačního stylu, ke kterému se přiřadili, řešili tuto situaci:

1) Někdo tě předběhl v řadě na oběd (na vlek, na lístky tvé oblíbené kapely...). Jeden ze skupiny hraje toho předbíhajícího, ostatní ze skupiny reagují komunikačním stylem skupiny, ve které jsou v tuto chvíli zařazeni.

(Skupiny zůstanou ve stejném složení, ale změní role tak, aby si v další scénce zkusili jiný komunikační styl, než měli v předchozí.) 

2) Rodiče žádají dceru/syna, aby si uklidil/a ve svém pokoji. Jí/jemu se ale teď právě nechce nebo se mu to nehodí.

Každá skupina předvede v daném komunikačním stylu.

(Opět účastníci zůstávají ve své skupině, ale přejdou k poslednímu komunikačnímu stylu, který ještě nezkoušeli).

3) Spolužák/spolužačka tě žádá o to, abys mu/jí pomohl/a s domácím úkolem. Ty na to ale nemáš čas, čeká tě tvůj domácí úkol a už sis domluvila s jiným kamarádem odpolední program. Musíš ho odmítnout. 

Po přehrání této poslední scénky ve třech komunikačních stylech vedoucí představí asertivní techniku „Poškrábaného CD / gramofonové desky.“ 

Účastníci mají za úkol sehrát scénku ještě jednou za použití této techniky.

V čem vám technika pomohla?

Vedoucí může ještě ukázat jednu asertivní techniku, která je pro účastníky užitečná, s názvem Otevřené dveře. Opět si účastníci zkusí situaci, v níž tuto techniku použijí. (Např. spolužák/spolužačka reaguje na odmítnutí slovy: „Ty jsi ale sobecká/ý.“)

4

skupinová

(15 minut)

diskuzní + inscenační

Účastníci si na základě toho, co vše se o asertivním jednání již dozvěděli, společně vydefinují, jaký je tedy postup při Asertivním jednání. Vedoucí shrnuje na flipchart.

Poté vedoucí udělá přehledný závěr, když do bodů na flipchart napíše – viz příloha č. 1 „Když chci jednat asertivně, měl/a bych.“ 1) 2) 3)

Dále účastníci pokračují nácvikem. Každý účastník si nadefinuje dvě své situace – může je zapsat na flipchart, nebo nezveřejňovat (záleží na bezpečí skupiny) a tyto situace si sám (nebo ve dvojici) promyslí tím, že vyplní přílohu č. 2. 

Vybrané situace je možné zveřejnit a rozebrat s ostatními. Záleží na otevřenosti skupiny.

5

individuální

(10 minut)

práce s textem + diskuzní

Účastníci na lepítko napíší svou odpověď na otázku: „Když budu příště chtít jednat asertivně, musím…“

Poté je mohou nalepit na společný flipchart a navzájem si své plány představit.

ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

METODICKÉ POZNÁMKY

1

práce ve dvojicích

(15 minut)

didaktická hra

Cílem je vytvořit drobný zážitek z emocemi nezatíženého sporu, abychom na něj mohli navázat tématem asertivity. Předpoklad je, že vzhledem k zadání budou účastníci ve svém projevu spíše agresivnější – to lze pak využít pro porovnání s asertivním přístupem.

Při vyhodnocování sporu jde o to, aby si všimli a pojmenovali použité strategie (pravděpodobně opět spíše agresivnější).

2

skupinová

(20 minut)

diskuzní

Oslí můstek slouží k propojení zážitku s reálným životem – cílem je upozornit na to, že přestože jsou konflikty důležitou součástí života a vztahů, často máme různé zábrany, kvůli kterým se konfliktům vyhýbáme. Máme právo chránit svá práva a asertivně je prosazovat – poznání vlastních zábran nám to může usnadnit. 

Teorie o komunikačních stylech – asertivní, agresivní, pasivní – příloha č. 3. 

3

týmová

(30 minut)

inscenační

Je nezbytné, aby se po každém příkladu skupiny přesunuly do jiného stylu komunikace, který ještě nezkoušely. Postupně by si tedy účastníci měli vyzkoušet všechny tři styly komunikace.

Pokud některá ze scének bude vyřešena kompromisem, vedoucí se k tomu vrátí a znovu pojmenuje ten moment, kdy ke kompromisu došlo, a vyzdvihne to jako dobré řešení situace.

Pokud ve scénkách kompromis nezazní, je ten správný čas na této scénce kompromis ukázat.

PŘIJATELNÝ KOMPROMIS je řešení, které vyhovuje oběma stranám. Každý musí slevit, aby se našla přijatelná volba. Pokud není v sázce naše sebeúcta, je to ideální způsob, jak vyjít z komplikované situace. „Když to potřebuješ, uklidím si, ale na oplátku bych byl rád, abys mi sem nechodila a nepřerovnával/a mi věci.“

Asertivní technika „Poškrábaného CD /gramofonové desky“: https://www.youtube.com/watch?v=3CI4fZa_iaU 

Technika „Otevřených dveří“: https://www.youtube.com/watch?v=vRDyzO0EIxs

Techniku „Otevřených dveří“ lze využít například v momentě, kdy vám druhý vyčítá vaše nedostatky (např. Ty jsi ale sobecká/ý. Myslíš jen na sebe. / No vidíš. Máš právo na svůj názor.)

Příklady ztvárnění situací:

1. scénka – předbíhání ve frontě

a) agresivní komunikace:

Ti, které předběhl, útočí na daného člověka slovně, příp. i fyzicky, mohou na něj křičet, používat hrubá či ponižující slova, strkat do něj... 

b) pasivní komunikace:

Ti, které předběhl, mlčí, klopí hlavy, povzdechnou si nebo jen zavrtí hlavou, nechají si to líbit. 

c) asertivní komunikace:

Ti, které předběhl, předbíhajícího osloví, pojmenují situaci (vidíme, že jsi nás předběhl), vyjádří svůj nesouhlas s předbíháním (nelíbí se nám, že jsi nás předběhl), slušně ho požádají, aby se zařadil zpět do řady za ně a stejně jako oni si vystál frontu.

2. scénka – uklízení pokoje

a) agresivní komunikace:

Syn/dcera na rodiče křičí, že uklízet nebude, osočuje je, že oni taky nemají uklizeno v ložnici, ptá se, proč má furt uklízet a co je jim po tom, vždyť je to jeho/její pokoj, nebo je naopak zcela ignoruje a dělá, že neslyší. 

b) pasivní komunikace:

Syn/dcera mlčí, sklopí hlavu, omlouvá se, že už jde, a odejde si uklidit.

c) asertivní komunikace:

Syn/dcera řekne, že slibuje, že bude do večera v pokoji uklizeno, ale že právě teď na to nemá náladu nebo se mu/jí to nehodí, protože potřebuje něco dodělat (např. dokončit úkol / dokoukat film / dočíst knihu / dohrát hru). 

3. scénka – pomoc s úkolem

a) agresivní komunikace:

Reakce: Pomoz si sám/sama. Nemám čas. – Sorry. Už mám na dnešek něco zajímavějšího a důležitějšího. – Kdybys dával/a ve škole pozor a nebyl/a blbý/á, tak bys pomoc nepotřeboval/a.

b) pasivní komunikace:

Omlouvá se stále do kola, že opravdu nemůže, nebo souhlasí, že svůj program zruší, a s úkolem pomůže. 

c) asertivní komunikace:

Vysvětlí, že se mu to dnes opravdu nehodí, protože má už domluvený jiný program, ale navrhne, aby se obrátil/a na někoho jiného, kdo by mohl s úkolem pomoci, příp. navrhne jiný termín na pomoc s úkolem.

4

skupinová

(15 minut)

diskuzní + inscenační

5

individuální

(10 minut)

práce s textem + diskuzní

Cílem reflexe je přenést zážitek z programu do reálného života a dát účastníkům příležitost vytvořit si strategii pro příští situace.