ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

OBSAH

1

frontální

(5 minut)

vysvětlování

Vedoucí vysvětlí účastníkům, že byli osloveni s prosbou o sepsání rad a tipů do uživatelské příručky pro lidi, kteří dosud nemají zkušenost se sociálními sítěmi a kteří si chtějí založit profil na nové internetové sociální síti OneNet.

Účastníci mají za úkol sepsat rady a tipy na základě vlastní zkušenosti s touto novou sítí. Aby ji mohli vyzkoušet, musí se do ní účastníci zaregistrovat tím, že vyplní svůj profil.  

2

individuální

(15 minut)

práce s textem

Vedoucí rozdá účastníkům registrační formuláře (viz příloha č. 1)

Vedoucí nabídne účastníkům k prostudování pravidla užívání sociální sítě (viz příloha č. 2) 

3

skupinová

(20 minut)

inscenační

Vedoucí oznámí účastníkům, že se tímto zaregistrovali do nové sociální sítě, a poprosí je, aby se „přihlásili“ do sítě tím, že si nalepí formulář papírovou páskou na hruď a vstoupí do prostoru označeného páskami na zemi. Vedoucí účastníkům sdělí, že mohou kdykoliv z prostoru imaginární sítě vystoupit – tzn. odhlásit se (odejít ze zapáskovaného prostoru). Účastníci mají za úkol mezi sebou v prostoru procházet a prohlížet si své „profily“ – stejně jako na opravdových virtuálních sociálních sítích. (10 minut)

Vedoucí po uplynutí zhruba 10 minut oznámí, že provozovatel sítě právě teď vpustil do prostoru další, cizí uživatele a zpřístupnil všechny profily účastníků široké veřejnosti, vidí je v síti tedy různí lidé po celém světě. Pokud se nová pravidla účastníkům nelíbí, mohou se „odhlásit“, tzn. vystoupit z prostoru nebo své údaje na profilu upravit a poté se vrátit zpět a pokračovat s ostatními.

4

skupinová

(30 minut)

diskuzní

Všichni účastníci z prostoru imaginární sociální sítě vystoupí a sednou si do kruhu. Reflexe probíhá nejprve formou hry Místa si vymění (10 minut) a následně formou diskuze (15 minut).

Vedoucí pokládá při hře Místa si vymění tyto pokyny. „Místa si vymění ti:

• kteří si přečetli podmínky užívání sociální sítě,
• kteří vyplnili všechny kolonky v profilu,
• kterým procházení s profilem mezi ostatními účastníky bylo příjemné / bylo nepříjemné / nevadilo,
• kterým „veřejné“ procházení s profilem bylo příjemné / bylo nepříjemné / nevadilo,
• kteří si své údaje v průběhu hry upravili,
• kteří by vyšli s registračním formulářem i mezi účastníky z jiných tříd/oddílů, prošli se po škole, venku na ulici ve svém městě, venku na ulici v cizím městě atd.
• kteří by zveřejnili na sociální síti veřejně všechny údaje, jen část údajů, jen jméno a příjmení, jen fotku, zájmy, atd.“

K čemu může být dobré přečíst si podmínky užívání sociální sítě?

Které údaje jste o sobě do profilu nevyplnili? Proč, když zadání znělo „vyplnit vše“?

Které údaje jste upravili poté, co došlo ke zpřístupnění profilů široké veřejnosti?

Dá se nějak zajistit, aby dané informace na sociální síti viděli pouze ti, kterým je chceme zpřístupnit?

Co se může se zveřejněnými údaji ve virtuálním světě stát?

Vedoucí s účastníky následně diskutuje o tom, které informace je/není o sobě vhodné zveřejňovat na sociální síti a proč ano/ne:

• veřejně,
• mezi přáteli, které znám jen z internetu,
• mezi přáteli, které znám osobně,
• vůbec nezveřejňovat.

Účastníci nakonec sepíší na flipchartový papír v bodech své rady vyplývající z reflexe ohledně zveřejňování osobních údajů na virtuální sociální síti. (5 minut)

5

individuální

(30 minut)

práce s textem

Vedoucí položí mezi účastníky čisté papíry, smajlíky (příloha č. 3) 

Poté účastníci nalepí papír s obrázkem a statusem na flipchartový papír na stojanu (nebo na tabuli či stůl). Vedoucí účastníky vyzve, aby si statusy přečetli a aby pod něj co nejvíce z nich napsalo anonymní komentáře. (10 minut)

6

skupinová

(20 minut)

diskuzní

Účastníci si sednou do kruhu k diskuzi. Vedoucí přečte několik náhodně vybraných statusů s komentáři.

Následně pokládá otázky k diskuzi. (15 minut)

Proč lidé sdílí na sociálních sítích své fotky a statusy, jak se cítí a co dělají, a jiní je komentují? 

Co o mně může vypovídat obrázek/fotografie, status či komentář, který zveřejním?

Může mít mnou zveřejněný obrázek/fotografie, status či komentář nějaké následky i v reálném životě?

Na co by měl uživatel sociální sítě myslet, dávat pozor při psaní statusů a komentářů?

Co se může stát s vlastními obrázky a fotkami, které na sociální síti sdílím?

Co dělat, když mně nebo mému kamarádovi někdo dlouhodobě ubližuje psaním nevhodných komentářů pod příspěvky nebo upravováním a sdílením mých fotografií?

Vedoucí v průběhu reflexe zapisuje důležité věci, které zazní, na papír nebo na tabuli.

Účastníci společně formulují myšlenky, které byly v reflexi vysloveny a které vedoucí zapsal, do několika rad na druhý flipchartový papír. (5 minut)

7

skupinová

(15 minut)

diskuzní

Vedoucí přečte všechny rady a tipy pro Příručku pro nového uživatele sociální sítě, které vymysleli, a vyzve účastníky k případnému doplnění. Oba flipcharty poté umístí na viditelné místo v klubovně / ve třídě.

Přemýšlí někdo z účastníků o úpravě svých údajů nebo chování na sociálních sítích?

ČÁST

PROGRAMU

FORMA

METODA

METODICKÉ POZNÁMKY

1

frontální

(5 minut)

vysvětlování

Na začátku aktivity se účastníci posadí na židle do kruhu. Tento způsob práce je vhodný jak pro úvodní předávání pokynů, tak i následnou reflexi, při níž na sebe vedoucí a jednotliví účastníci a mohou spolu verbálně i neverbálně komunikovat.

Před začátkem aktivity vedoucí vyznačí papírovou páskou na zemi (nejlépe mimo kruh židlí) prostor imaginární sociální sítě takových rozměrů, aby se v něm mohli účastníci volně pohybovat. Dále připraví vytištěné formuláře – viz příloha.

2

individuální

(15 minut)

práce s textem

Při vyplňování formulářů účastníci pracují samostatně a individuálně, aby údaje ve formuláři byly co nejvíce autentické. Pokud některé kolonky formuláře účastníci nevyplní, vedoucí je nenutí, neupozorňuje na to – nechá na nich, kolik informací o sobě do formuláře sdělí, ale potom se jich na to zeptá v reflexi. Záměrem je, aby si účastníci uvědomili, že pokud na internetu čtou nějakou instrukci (typu „vyplňte“, „uveďte“, „zaškrtněte“), tak pokud s ní nesouhlasí, nelíbí se jim, mohou odmítnout.

3

skupinová

(20 minut)

inscenační

Formulář si účastníci mohou nalepit na hruď nebo jen držet v ruce před sebou.

Pokud někteří z účastníků své formuláře před ostatními schovávají, vedoucí je nenutí, aby je ukazovali. Stejně tak mají možnost během aktivity kdykoliv vystoupit z prostoru imaginární sociální sítě.

4

skupinová

(30 minut)

diskuzní

Reflexi je vhodné začít formou hry „Místa si vymění“ – vedoucí v kruhu vyslovuje pokyny, a pokud s nimi účastník souhlasí, vymění si s nějakým dalším účastníkem místo na židli. Je vhodné, aby vedoucí při hře uvolnil své místo v kruhu, volná židle umožní přesunout se i v případě, že si místo bude chtít vyměnit pouze jeden účastník. Reflexe formou této hry umožňuje zapojit se do ní bezpečně všem účastníkům, kteří zároveň s tím mohou sledovat reakce ostatních účastníků. 

Podklady k následné diskuzi:

Člověk svou aktivitou na internetu po sobě zanechává stopu, ať už jen vyhledáváním na internetu, blozích, nakupováním na internetu, psaním příspěvků do diskuzí, e-mailovou komunikací a především svou aktivitou na sociálních sítích. 

K čemu může být dobré přečíst si podmínky užívání sociální sítě?

Člověk by měl vědět, co „podepisuje“, k čemu uděluje souhlas, protože se v podmínkách může skrývat něco, s čímž člověk nesouhlasí a co ho může následně nepříjemně překvapit.

Které údaje jste o sobě do profilu nevyplnili? Proč, když zadání znělo  „vyplnit vše“?

Záleží na člověku, které informace o sobě na sociálních sítích sdílí. Pokud s něčím nesouhlasí, může odmítnout. 

Dá se nějak zajistit, aby dané informace na sociální síti viděli pouze ti, kterým je chceme zpřístupnit?

Pokud se člověk rozhodne na internetu zveřejnit své osobní údaje, měl by zvážit, které jsou vhodné zveřejňovat. V nastavení sociálních sítí lze zabezpečit informace tak, aby je např. viděli jen ti lidé, které zná osobně i mimo virtuální svět. Pokud to člověk neumí nastavit, může poprosit někoho o pomoc.  

Co se může se zveřejněnými osobními údaji ve virtuálním světě stát?

Může dojít ke zneužití osobních informací na internetu cizími lidmi, k obtěžování ze strany cizích lidí, k odcizení fotek, ukradení profilu na soc. síti, mohou např. založit další stejný profil za účelem dehonestace člověka, či např. k phishingu (podvodná technika, kterou podvodníci využívají v elektronické komunikaci k získání hesel, čísel kreditních karet apod.). Informace a fotky však mohou zneužít i člověku známí lidé v rámci šikany či kyberšikany – záměrného a opakovaného ubližování druhému v reálném či virtuálním světě.

5

individuální

(30 minut)

práce s textem

Vedoucí připraví papíry, pastelky, tužky, vytištěné a rozstříhané smajlíky z přílohy č. 2 (pokud je počet účastníků vyšší, je potřeba vytisknout více kopií) a lepicí pásku. Statusy je možné lepit na flipchartový papír na stojanu, na tabuli či stůl, tedy na tvrdý podklad, aby na papíry mohli účastníci psát.

Vytváření anonymních statusů je pro účastníky bezpečnější a umožní předejít příp. psaní nevhodných komentářů konkrétním lidem.

6

skupinová

(20 minut)

diskuzní

Podklady k diskuzi:

Proč lidé sdílí na sociálních sítích své fotky a statusy, jak se cítí a co dělají, a jiní je komentují? 

Lidé jsou společenští tvorové, a proto rádi sdílí s ostatními své názory, myšlenky, zkušenosti, zážitky. Sociální sítě v dnešní době nahrazují přímou komunikaci mezi lidmi tváří v tvář, umožňují propojovat na dálku mezi sebou velké množství lidí. Člověk sdílením informací o sobě ostatním říká spoustu věcí: kdo je a kam se chce ve společnosti zařadit, chce se např. něčím pochlubit a získat uznání od ostatních, chce poznat názory druhých lidí a potvrdit si ten svůj, chce kvůli něčemu nepříjemnému politovat, chce svými příspěvky pobavit ostatní a nebo třeba někoho v něčem podpořit.

Co o mně může vypovídat status či komentář, který zveřejním?

To, co člověk o sobě na internetu zveřejňuje, jaké příspěvky a komentáře píše, to, jak se prezentuje, o něm vytváří jistý obraz – např. jak je člověk inteligentní, taktní, empatický, slušný, jak reaguje na různé podněty. Informacemi, které o sobě člověk zveřejňuje na internetu, si vytváří svou virtuální identitu, která se niméně může lišit od té reálné. Lidé se mohou na internetu dělat hezčími či lepšími, nepsat to, co opravdu zažili, co si doopravdy myslí, nebo naopak psát to, co by druhému člověku nikdy neřekli do očí.

Může mít můj status či komentář nějaké následky i v reálném životě?

Vhodným komentářem na sebe např. člověk může v dobrém slova smyslu upozornit ostatní, může získat nové přátele pro reálný svět, může někomu pomoct, potěšit ho, podpořit, pobavit atd.

Nevhodný komentář (např. necitlivý, posměšný, vulgární) naopak může druhému ublížit, druhého naštvat. Pokud jsou nevhodné komentáře k danému člověku opakované, mohou být považovány i za kyberšikanu, kterou může řešit i policie. 

Veřejnou aktivitu člověka na sociálních sítích také mohou sledovat různí potenciální zaměstnavatelé, kteří k nim mohou přihlížet při žádostech o práci, či vedení škol, které mohou např. v případě zjištěné kyberšikany přistoupit ke kázeňským postihům.

Na co by měl uživatel sociální sítě myslet, dávat pozor při psaní statusů a komentářů?

Před napsáním statusu a komentáře na internetu je tedy vždy potřeba přemýšlet, např. zda tím člověk nemůže ublížit sám sobě nebo druhým lidem.

Co dělat, když mi někdo dlouhodobě ubližuje psaním nevhodných komentářů pod mé příspěvky?

Důležité je dát dotyčnému jasně najevo, že se mi jeho chování nelíbí – říci mu jasné NE, tzn. „nedělej to“, „nelíbí se mi to“, „je mi to nepříjemné“. Pokud i poté bude v ubližování pokračovat, je nutné o tom říci dospělému člověku, který pomůže situaci řešit. Dále je důležité nemstít se útočníkovi, tedy nepsat mu podobné příspěvky a nechovat se k němu stejně ošklivě. Pokud to jde, schovat si důkaz ubližování (snímek, tzv. print screen obrazovky) pro další vyšetřování. Je vhodné si také dotyčného zablokovat, aby v ubližování nepokračoval.

Co se může stát s obrázky a fotkami, které na sociální síti sdílím?

Pokud člověk nahraje na sociální síť fotografii (obrázek), musí počítat s tím, že tím uděluje ostatním souhlas, že si ji mohou stáhnout, sdílet, kopírovat, posílat ostatním, ale také upravovat apod. Pozor na fotografie, na nichž jsou zachyceny jiné osoby – ten, kdo je sdílí, by měl mít od nich svolení ke zveřejnění.

7

skupinová

(15 minut)

diskuzní

Na závěr lze položit otázku (Přemýšlí někdo z účastníků o úpravě svých údajů nebo chování na sociálních sítích?) buď přímo, pokud jsou účastníci komunikativní, nebo opět formou hry „Místa si vymění“.